Stránka je ve výstavbě

Odborná mapová databáze Sochy a města systematicky identifikuje, dokumentuje a eviduje umělecké realizace ve veřejném prostoru vzniklé v Československu v letech 1950–1989. Projekt je realizován ve dvou fázích v rámci mezioborové spolupráce historiků umění, technologů a restaurátorů z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a je finančně podpořen Ministerstvem kultury v rámci programů NAKI II a NAKI III zaměřených na aplikovaný výzkum v oblasti národní a kulturní identity.

Cílem projektu je vytvořit odborné a prakticky využitelné nástroje pro systematickou péči o poválečná umělecká díla ve veřejném prostoru, která představují jednu z nejzranitelnějších složek kulturního dědictví. Většina těchto realizací není prohlášena za kulturní památky, mimo jiné z důvodu nedostatku přesných údajů o jejich vlastnictví, autorství, dataci, výtvarné hodnotě či míře autenticity.

Z tohoto důvodu byla vytvořena mapová databáze s ověřenými odbornými informacemi, získanými mj. studiem archivních písemných pramenů, včetně zápisů komise ČFVU pro spolupráci výtvarníka s architektem.

Součástí projektu je také stanovení metodických postupů a doporučení pro dlouhodobou preventivní ochranu, konzervaci a restaurování vybraných typů materiálů. Tyto výstupy mají umožnit kvalifikované rozhodování při péči o umělecká díla a přispět k jejich efektivní ochraně a uchování pro budoucnost.


 

FÁZE I

První fáze projektu s názvem „České umění 50.–80. let 20. století ve veřejném prostoru: evidence, průzkumy a restaurování“ (NAKI II, DG16P02B030) probíhala v letech 2016–2020 a byla zaměřena výhradně na exteriérové umělecké realizace. Do výzkumu byly zahrnuty sochy, kašny, reliéfy pevně propojené s architekturou i díla vytvořená nástěnnými technikami, jako jsou mozaika či sgrafito. Hlavním výstupem této etapy se stala on-line mapová databáze Sochy a města, která obsahuje více než 5200 záznamů o uměleckých dílech ve veřejném prostoru na území České republiky.

Jelikož při tvorbě exteriérových realizací byla v uvedeném období využívána široká škála nových či málo prověřených materiálů a technik, byla součástí projektu také rozsáhlá materiálová a technologická výzkumná linie. Ta se zaměřila na studium vlastností moderních materiálů (např. beton, cementové sgrafito, laminát) a na tvorbu postupů jejich preventivní údržby a ochrany.

V rámci projektu se objekty zkoumaly přímo v terénu. Na modelových realizacích byly následně testovány a aplikovány konzervační a restaurátorské zásahy, které vedly k vytvoření odborných památkových postupů a metodik pro vybrané druhy materiálů. Tyto výsledky tvoří důležitý základ pro další fáze výzkumu i pro praktickou péči o umělecká díla ve veřejném prostoru.

 

FÁZE II

Druhá fáze projektu s názvem „Poválečné umění v architektuře – evidence a moderní materiály“ (NAKI III, DH23P03OVV042) probíhá v letech 2023–2027 a přímo navazuje na výsledky první etapy. Jejím hlavním aplikovaným cílem je rozšířit odbornou interaktivní mapu o umělecká díla umístěná v interiérech, která představují ještě ohroženější skupinu než realizace exteriérové. Tato díla často zanikají při rekonstrukcích či demolicích staveb poválečné architektury a mizí bez řádné identifikace, dokumentace i povědomí odborné veřejnosti.

Současně se zpracováním archivních materiálů a rozsáhlými rešeršemi vzniká specializovaná veřejná databáze „Inovativní techniky a materiály v poválečném umění do veřejného prostoru“. Ta shromažďuje a vykládá dnes již částečně zapomenutou terminologii, analyzuje četnost využívání jednotlivých materiálů a technik, sleduje jejich autory či zapojení konkrétních výrobních podniků a dílen.

V oblasti restaurátorského výzkumu inovativních materiálů vzniknou dva klíčové aplikované výstupy. Na základě modelového restaurování bude vypracován „Památkový postup restaurování sochařských děl ze skelného laminátu“. Paralelně bude na základě terénních průzkumů vytvořena „Metodika průzkumu sochařských děl z betonu“, která detailně identifikuje materiály, technologii a proces vzniku betonových realizací.


 

TOPOGRAFIE

V rámci systematického mapování interiérových uměleckých děl ve druhé fázi projektu vzniknou minimálně tři tisíce nových záznamů, jejichž vypovídací hodnota se však bude lišit podle míry ověření. Zahrnujeme jak díla aktuálně zdokumentovaná v terénu, tak realizace doložené archivně či dříve ověřené, ale také záznamy o objektech, u nichž nebylo možné provést plnou verifikaci, avšak jejich existence, geolokace či historická stopa jsou zřetelné a umožňují jejich zařazení do specializované mapy.

Verifikované záznamy se zadávají do upravené struktury původní mapy Sochy a města z první fáze, která využívá jednotnou datovou sadu: číslo záznamu, název a motiv, přesná geolokace a adresa, autorství, investor, datace (osazení, schválení, realizace), umístění, typ, rozměry, materiály, stav zachování a typologie poškození, památková ochrana, text hesla, prameny, literatura a současná i archivní fotodokumentace.


 

MODERNÍ MATERIÁLY

Dobová terminologie označující materiály a výtvarné techniky užívané u poválečných uměleckých realizací je dnes pro badatele často obtížně srozumitelná. Termíny jako artaig, aradecor, art protis, araoptimix, linkrusta, osinkocement, harusova mozaika ad. postupně mizí z odborného povědomí a jejich význam není vždy jednoznačný.

Specializovaná veřejná databáze „Inovativní techniky a materiály v poválečném umění do veřejného prostoru“ proto poskytuje odborný výklad a objasnění podstaty desítek těchto pojmů. Jednotlivé záznamy propojují ověřené údaje z archivních a písemných zdrojů a odkazy na díla včetně propojení s databází Sochy a města.


 

RESTAUROVÁNÍ

Součástí druhé etapy projektu je modelové restaurování vybraných laminátových děl z epoxidového a polyesterového skelného laminátu – konkrétně soch Zvítězím (epoxidový laminát, Zdeněk Němeček, 70. léta 20. století) a Racci (polyesterový laminát, Slavoj Nejdl, 60. léta 20. století). Průzkumy in situ umožní aktualizovat stav a rozsah poškození i u dalších sklolaminátových realizací evidovaných v databázi Sochy a města, přičemž plošný výzkum se zaměří především na typické formy degradace polyesterových a epoxidových laminátů. U vybraných epoxidových děl bude kladen důraz na co nejpřesnější určení chemického složení, vytvrzovacího systému a jejich vztahu k míře poškození.

Analytické metody umožní studovat také stratigrafii laminátu. 

Paralelně probíhá historický výzkum výroby a používání epoxidových pryskyřic v bývalém Československu. Všechny poznatky budou shrnuty v připravovaném „Památkovém postupu restaurování sochařských děl ze skelného laminátu“ (Npam), který nabídne odborný, prakticky využitelný nástroj pro péči o tento typ uměleckých děl.

Dalším dílčím cílem druhé etapy projektu je vytvoření „Metodiky průzkumu sochařských děl

z betonu“. Poválečné betonové realizace představují mimořádně rozmanitý soubor, lišící se jak materiálovým složením, tak technologiemi zhotovení. Proto budou jednotlivá díla rozčleněna do skupin podle charakteristických stop jejich vzniku – například na sochy dusané, nesoucí stopy bednění, s barevnými povrchovými úpravami, probarvené ve hmotě, s tryskaným či pískovaným povrchem, nebo upravené štokováním. Současně budou identifikovány specifické materiálové kombinace, jako je betonové sgrafito, sklobetonové reliéfy či betonové sochy s mozaikovým obkladem.

U reprezentativních a dosud nerestaurovaných děl s vysokou výpovědní hodnotou proběhnou restaurátorské průzkumy in situ, doplněné o případné odběry vzorků a laboratorní analýzy. Pozornost bude věnována také složení betonových směsí, zahrnujících různé druhy a frakce kameniva, barevné příměsi, keramzit, drcené cihly, sklo, škváru či umělé pryskyřice.


 

VÝSTUPY

Fáze II.

Lucie Rychnová – Adéla Šmilauerová, Modlitebna Českobratrské církve evangelické v Hořicích: Příspěvek k výstavbě a výzdobě evangelického liturgického prostoru ve druhé polovině 20. století, Východočeský sborník historický, č. 45, 2024, s. 141–166.

Lucie Bartůňková – Zuzana Křenková – Vladislava Říhová, Inovativní techniky a materiály v poválečném umění do veřejného prostoru, specializovaná databáze (S), dostupné z: https://sochyamesta.cz/itm

Fáze I.

Památkové postupy a metodiky:
Publikace:

Výstupem vědecké práce na projektu je řada odborných studií, publikují se výsledky vědeckých konferencí a vyšla také knižní monografie.

  • Zuzana Křenková – Vladislava Říhová – Michaela Čadilová, Sochy a města – Morava: výtvarné umění ve veřejném prostoru : 1945–1989. Litomyšl 2020. ISBN 9788075602794.
Studie:


 

Drobné texty vznikající na okraji projektu, jako knižní recenze nebo rozhovory, jsou určeny propagaci aktivit projektu a pro informaci široké veřejnosti. Ve spolupráci s dalšími institucemi vznikly popularizační výstupy, jakým byla například mapa umění ve veřejném prostoru města Zlína.

 

ŘEŠITELSKÝ TÝM

Univerzita Pardubice (UPCE):

Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D.

vladislava.rihova@upce.cz

 

Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT):

PhDr. Zuzana Křenková, Ph.D.

krenkovz@vscht.cz