Číslo záznamu | 24726 |
Název | Výzdoba sídliště Juliánov |
Autor (autoři) díla |
Pavel Krchňák (1924–1979)
(architekt)
|
kraj | okres | obec | kat. území |
Jihomoravský kraj | Brno-město | Brno | Židenice |
Ulice | čp. / č. o. |
Krásného/Juliánovské náměstí |
Umístění | v exteriéru |
Širší souvislosti umístění | Venkovní výzdoba je rovnoměrně rozmístěna podél ulice Krásného, která prochází celým sídlištěm. Další výtvarná díla byla určena do centra na Juliánovské náměstí a k blízké základní škole a mateřské škole. |
Datace realizace | 1965 až 1967 |
Typ |
|
Stav | dobrý (ke dni 13.02.2024) |
Popis poškození | Většina soch již prošla restaurátorským zásahem, od té doby se na jejich povrchu opět objevily prachové usazeniny a napadení mechy a lišejníky. Měděná plastika Františka Šenka byla odcizena zřejmě zloději kovů a při úpravě obchodního střediska zmizela reliéfní mříž cukrárny. Do soukromých rukou přešlo také koupaliště na Juliánovském náměstí. Nový majitel areál oplotil a přestavěl. Došlo tak k narušení unikátního otevřeného prostoru náměstí, zanikly také tři dětské herní prvky od Zedníčka a Sauersteina. |
Text hesla |
Juliánov je prvním uceleným brněnským sídlištěm po období stavby obytných bloků mezi stávající zástavbou (např. Tučkova, Kounicova). Vzniklo nad zrušenou pískovnou na nezastavěném území bývalé obce Julienfeld, kde později stávala dělnická čtvrť nazývaná Hybešova Čtvrť. Navázalo na starou zástavbu Židenic u Dělnického domu. Ulice Krásného prochází celým sídlištěm, stoupá po svahu Bílé hory zhruba do její poloviny, kde pokračuje po vrstevnici až ke spalovně odpadů. Na rovině se zástavba rozšíří o rovnoběžnou ulici s prozaickým názvem Souběžná. Srdcem sídliště je Juliánovské náměstí založené na ploše zrušeného hřbitova. Velkorysý projekt náměstí počítal s brouzdališti a velkou plochou zeleně, rozlehlý volný prostor vyváží hmotu vysokých věžových domů. Vzniklo zde centrum občanské vybavenosti s obchody, kavárnou a cukrárnou, knihovnou. V blízkosti se nachází základní škola, péči o nejmenší děti zajišťovaly dvě mateřské školy a jesle. Střídají se tu shluky věžových domů o jedenácti patrech s dlouhými deskovými pětipodlažními domy. Projekt vytvořil architekt Pavel Krchňák v roce 1959 - 1962, podle něj se od roku 1960 stavělo, bez prodlevy vznikly i školy a centrum občanské vybavenosti, takže pro nové obyvatele nevznikly žádné komplikace. S realizací výzdoby se mohlo začít v roce 1965, návrhy prošly obvyklým schvalováním v krajské umělecké komisi a většina z nich vznikla ještě ve stejném roce. Kdy generel a byl vůbec??? v roce 1965 se projednává v komisi a hned realizuje. - podívat se na zápisy z jednání. zachovaly se žardiniery na konci ulice Krásného a zajímavá okna ještě původní. Výzdoba je rozeseta po celé ploše sídliště v prostoru mezi domy - je to unikátní soubor 10 herních prvků - prolézaček a skluzavek od Zdeňka Macháčka ze železobetonu, připomínající fantastická zvířata. Další 3 prolézačky navrhl Sauerstein pro Juliánovské náměstí. Další výzdoba se soustředila na centrum sídliště prostor Juliánovského náměstí, kde se nacházela kromě dvou jezírek ještě fontána s vápencovou sochou Vysočina/Pramen od Jiřího Marka. Zajímavý prostor hlavního náměstí s centrem občanské vybavenosti vyvažují velké plochy parku se zelení a vodní plochy volně přístupné. Hlavní náměstí - na něm vyrostlo ještě centrum občanské vybavenosti s obchody, kavárnou a cukrárnou, knihovnou....terasa s výhledem na náměstí - dvoupodlažní objekt - ako součást vybavení sídliště Juliánov vzniklo obchodní centrum otevřené v prosinci roku 1965. Jeho umělecká výzdoba byla tvořena mj. ozdobnou mříží zhotovenou z odpadního železa, vedoucí na terasu cukrárny. Návrh na mříž byl podle modelu schválen na konci prosince 1965. Samotné dílo vzniklo asi v následujícím roce 1966 a jeho snímek byl o dva roky později publikován v časopisu Architektura ČSSR. Další významný bod - základní škola, kam naplánovali jednu z Macháčkových prolézaček a František Šenk vytvořil měděné sousoší ROdina, také název Seskupení. Mateřská škola s prolézačkami Tamary Diviškové. Ve 21. století se celkový vzhled a silueta sídliště viditelná zdálky změnila. Bez regulace hlavně na deskových domech proběhly nadstavby a balkony. Koupaliště na Juliánovském náměstí je dnes oploceno a změněno - uškodilo to rozlehlosti a otevřenosti náměstí. |
Prameny |
MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1964, inv. č. 14, 2. 11. 1964. Pavlína Lesová, Brněnská sídliště (diplom. práce), Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2011, s. 29 - 30. |
Literatura |
Vladimír Šlapeta - Renata Vrabelová, Brno moderní II. Velký průvodce po architektuře 1949 - 2000, Praha 2019, s. 214 - 216. |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Zpracoval | Klára Kořanová |
Fotografoval | Klára Kořanová |