Památník Osvobození

Návrh památníku vzešel ze soutěže konané pravděpodobně v roce 1967 (chybí doklady, v lednu 1968 se hovoří o nízké úrovni a malé účasti při soutěžích na památníky osvobození v kraji včetně toho v Kopřivnici). Roku 1969 se řešila problematika umístění památníku vzhledem k pomníku TGM, který byl roku 1968 znovu ve městě instalován. Situace se měla vyřešit přesunem Masarykovy sochy do areálu muzea. Dílo realizoval do kamene dle Vašutova návrhu sochař Miloš Šperling. Původně měly být součástí památníku ještě reliéfy, od nichž bylo během realizace upuštěno. Dlažba památníku byla řešena z liberecké žuly, vlastní socha z bulharského mušlového vápence. Při kolaudaci byl konstatován nesoulad mezi výtvarnou a architektonickou částí (strohá forma pylonů, nedostačující výška), se samotným výtvarným dílem vyslovila komise uspokojení.

Mezi lety 1990 a 1991 byl památník odstraněn a nahrazen plastikou Tomáše Garrigua Masaryka od Otakara Španiela, která byla v minulosti z veřejného prostoru města několikrát odstraněna a znovu instalována. Socha ženy z památníku Osvobození byla předána městu Frenštát pod Radhoštěm, kde Karel Vašut celý život působil. K roku 2018 se nacházela v areálu technických služeb města Frenštát pod Radhoštěm.

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Fotodokumentace výtvarných děl členů ČFVU, střediska v Ostravě, realizovaných v r. 1973

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 1968 (strojopisy), 16. 1. 1968

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, složka dokumentace

https://www.koprivnice.cz/ve-meste-se-stavely-pomniky/d-49770, vyhledáno 2. 7. 2025.

https://www.koprivnice.cz/karel-vasut-pamatnik-osvobozeni/d-70477, vyhledáno 2. 7. 2025.

Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 231.