15.810935497283936E
Dílo Břetislava Jünglinga se nachází v odbavovací budově hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové. Současná nádražní budova pochází ze 30. let 20. století, tehdy funkčně zcela nahradila starší, roku 1929 vážně poškozenou stavbu. Projektovali ji bratři Václav a Jan Rejchlovi. Podle jejich návrhu vznikla velkoryse pojatá monumentální stavba v duchu moderního klasicismu. Hlavní průčelí čítá 41 okenních os, dominuje mu čtyřicet šest metrů vysoká hodinová věž, do níž autoři umístili vodojem. Odbavovací hala je situována v jižním křídle. O dostatek světla v hale se postaral zejména prosklený strop, nesený mohutnou železobetonovou konstrukcí. Vnitřní stěny haly obíhaly ve výšce cca 3 m pásy pro umístění reklam a poutačů. Po únoru 1948 byly reklamy odstraněny a roku 1950 byly skleněné pásy opatřeny malbami z děl Aloise Jiráska a dějin revolučního hnutí od Břetislava Jünglinga. Břetislav Jüngling byl zejména kreslířem a ilustrátorem. Zabýval se ilustrací dětských knih, ale také dobové tendenční literatury. V pojetí kresebné a ilustrační tvorby navazoval na dílo Mikuláše Alše a Josefa Mánese. Oproti svým starším předchůdcům má ovšem Jüngling uvolněnější rukopis, který se pro něj stal charakteristickým a který je dobře čitelný také v malbách na skleněných pásech v odbavovací hale hradeckého nádraží. Malba na sklo byla totiž provedena pro Jünglinga typickým kresebným způsobem, v němž hraje hlavní roli linie, v tomto případě provedené v tónech červenohnědé barvy, která vyniká na bílém podkladu skleněných tabulí. Původně pásy sklomaleb obíhaly minimálně po celé délce jižní části haly, dnes jsou zachovány pouze v jeho nejjižnější části, kde můžeme spatřit scény z děl Aloise Jiráska Skály (tj. Na dvoře vévodském, Poklad a F. L. Věk).
z veřejného prostoru NE
- sklo
- malované sklo
- slitiny železa a neželezné kovy
- železo a slitiny
Výška: 100cm
Hloubka: 12cm
Pochodeň XXXVII, 1950, č. 43, 13. 10., s. 5.
Aleš Doubrava (ed.), Hradec Králové, Praha 1970.
Petr Kmošek, Mlčenlivý Jubilant, Pochodeň – Magazín LXXIV, 1985, č. 133, 8.-9.6., s. 2.
Zdeňek Srp, Příběh hradeckého nádraží, Praha 2000.
Vladislava Valchářová (ed.) – Lukáš Beran – Jan Zikmund – et al, Industriální topografie / Královéhradecký kraj, Praha 2012, s. 37–38.
