|
Sídliště se budovalo v 2. polovině 60. let. Výzdoba je centralizována v okolí náměstí SNP, kam se i sbíhají ulice. Architektonicko-výtvarná studie úpravy prostoru před kulturním domem na náměstí SNP
Bytová krize, která se pojila s obdobím konce druhé světové války, nebyla ani po více než patnácti letech zdaleka vyřešena. Přelomovým se v rozvoji bytové výstavby stal v roce 1959 XI. sjezd KSČ, na němž bylo rozhodnuto o využití progresivní metody panelové výstavby s předpokladem roční produkce 2 000 až 3 000 bytů. V Brně a okolí měla zefektivnění a zrychlení produkce dopomoci nová panelárna v Horních Heršpicích. Nastalo období masivní panelové výstavby, která nesmazatelně proměnila obraz města Brna.
Komorní sídliště v Černých Polích bylo vybudováno v proluce mezi zrušenou železniční tratí (tzv. Tišnovkou) a původní zástavbou rodinných domů ve Štefánikově čtvrti. Urbanisticky se jedná o poměrně jasně kompozičně definované sídliště, tvořené třemi deskovými osmipodlažními domy kolem náměstí Slovenského národního povstání. V západní části v blízkosti třídy Generála Píky dominují tři samostatně stojící věžové třináctipodlažní domy. Dle původního projektu byly v roce 1964 postaveny podél ulice Bieblova dva sedmipatrové deskové domy lokální technologií typu B 60, naproti nim byla v roce 1968 uliční osa dodatečně doplněna o osm devítipodlažních domů typu Lesná, řetězovitě orientovaných k hlavní komunikaci. Tím se původní kapacita sídliště se zamýšlenými 974 bytovými jednotkami navýšila ještě o dalších 288.
Oproti jiným sídlištím byla místním obyvatelům již po necelých třech letech po nastěhování nabídnuta kompletní občanská vybavenost – malé nákupní centrum, základní škola, dvě mateřské školy a jesle a zdravotní a stomatologické středisko, v roce 1969 doplněné o kulturní dům s kinokavárnou a obřadní síň.
V období šedesátých let ožíval veřejný prostor nových sídlištních celků nejen nově vysazenou zelení, lavičkami a dětskými hřišti, ale i množstvím kvalitních uměleckých děl. Přispěl k tomu nový stavební zákon, který ukládal investorovi 1–4 % z celkového rozpočtu stavby vynaložit právě na uměleckou výzdobu. V prostoru sídliště Černá Pole se dodnes nachází plastiky Vlna a Pohádka od Miloše Axmana nebo alegorické sousoší Hudba od Jiřího Marka před kinokavárnou. Od roku 1974 dotváří podobu náměstí bronzový památník Slovenského národního povstání od Ladislava Snopka. Původně se v zeleni mezi věžovými domy nacházela ještě betonová kašna, ta však byla kvůli technickým závadám a stížnostem místních obyvatel na hluk po velmi krátké době vyřazena z provozu. V roce 2017 byla v rámci rekultivace parku odstraněna a nahrazena moderními rosítky.
Po roce 2000 sídliště prošlo kompletní revitalizací včetně parkové úpravy a budov občanské vybavenosti. Pestrobarevná paleta nových zateplených obvodových plášťů a laciných materiálů obytnému celku spíše ubírá na hodnotě, než že by přispívala k jeho atraktivitě.
|
