17.232575312520567E
Téměř abstraktní, sevřený blok světlého kamene stojící před budovou Základní školy na sobě nedává nijak okatě znát, že je posledním velkým olomouckým dílem 60. let s tematikou dobývání kosmu. Teprve při bližším pohledu na něm pozorný divák objeví několik lidských šlápot a zaoblení podobné zvrásněnému povrchu Měsíce. Takto se k dílu vyjadřovala dobová kritika: „Socha aspiruje na abstraktní dílo. (…) Je pravděpodobné, že autor chtěl výtvarně vyjádřit první styk člověka s neprobádanou půdou měsíce a tuto ideu petrifikovat v trvanlivém přírodním materiálu. Plastika sama však postrádá jakoukoliv gradaci, která by naznačovala touhu člověka po poznání, cit pro prostor a napětí vznikající z interakce člověka a cizí, neznámé, neprobádané hmoty vesmíru.“[1]
[1] Jaroslav Váňa, K začlenění sochařské tvorby jako složky systému životního prostředí olomouckého sídliště, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1982, č. 217, s. 2.
- socha / sousoší
z veřejného prostoru NE
- kámen
- vápenec
Výška: 280cm
Šířka: 108cm
Hloubka: 125cm
Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 202-203.
Jaroslav Váňa, K začlenění sochařské tvorby jako složky systému životního prostředí olomouckého sídliště, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1982, č. 217, s. 2.
Jiří Kafka, Krajská organizace Svazu českých výtvarných umělců v Ostravě 1985, Ostrava 1985, s. 96.
Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 298.