Kovová dekorativní plastika

V obchodním parteru panelového bloku v Rožňavské ulici se nachází abstraktní kovová plastika na ocelovém pilíři. Oficiální zadání z června 1989 znělo „plastika na pylonu na téma společnost a příroda“.[1] Z výběrového řízení tehdy vzešel jako vítězný návrh šumperského akademického malíře, funkcionáře Svazu českých výtvarných umělců, a především čerstvého zasloužilého umělce (1989) Lubomíra Bartoše. Geometrizující prostorová hříčka je jedinou veřejnou realizací tohoto autora v Olomouci. Geometrický strom, pro jiné třeba zvětšenina dětských hlavolamů z osmdesátých let, v sobě kromě retrospektivního odkazu k op-artu nese přitakání postmoderním úvahám, jež formovaly samotný parter „ulice“, pojmu, na který architekti sídlišť předchozích třicet let plně rezignovali. Snahu navrátit veřejnému prostoru měřítko, vytvořit klasický uliční blok a vtáhnout obyvatele „do hry“, evokují i stoličky coby součást plastiky. Betonové prefabrikáty pokryté skleněnou mozaikou mají být pobídkou k posezení, ke spočinutí. Socha přestává být jen estetizujícím doplňkem prostředí, stává se aktérem změny. Změny, která však po společenském obratu konce devadesátých let už nedostane šanci realizovat se.

[1] MUO, fond Dílo, karton 21.

MUO, fond Dílo, karton 21.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 258-259.

Jiří Hastík, Miloš Melzer, Lubomír Bartoš - malíř svého kraje, Śtíty 2007, s. 187.