Kovová dekorativní plastika

Číslo záznamu 13255
Název Kovová dekorativní plastika
Autor (autoři) díla
Lubomír Bartoš (*1937) (hlavní autor)
Radim Pluskal (*1932) (architekt)
Investor KIU, IS 200 Olomouc
Celkový pohled na kovovou plastiku (04/2016/VD)
kraj okres obec kat. území
Olomoucký kraj Olomouc Olomouc Nové Sady u Olomouce
Ulice čp. / č. o.
Rožňavská 671/ 14
Umístění v exteriéru
Širší souvislosti umístění plastika se nachází v dělené části obchodního parteru v paralelní ulici k ul. Rožňavská
Výška 554cm
Šířka 240cm
Hloubka 235cm
Další rozměry Rozměry kompletně i se sezením. Jednotlivá sezení: 44 cm výška x 59 cm šířka x 78 cm hloubka
Datace osazení 1991
Datace realizace 1991
Datace kolaudace 1991
Typ
  • socha / sousoší
Materiál
  • sklo
    • prefabrikované skleněné kostky
  • slitiny železa a neželezné kovy
    • železo a slitiny
      • korozivzdorná ocel
Stav poškozeno (ke dni 02.04.2016)
Popis poškození mechanické poškození (dvě koule chybí), lokálně vandalské značkování, ztráta materiálu laviček (ztráta kostek vinou nízké adheze malty nebo mechanickým odlupováním), biologické napadení (lišejníky na betonu)
Text hesla

V obchodním parteru panelového bloku v Rožňavské ulici se nachází abstraktní kovová plastika na ocelovém pilíři. Oficiální zadání z června 1989 znělo „plastika na pylonu na téma společnost a příroda“.[1] Z výběrového řízení tehdy vzešel jako vítězný návrh šumperského akademického malíře, funkcionáře Svazu českých výtvarných umělců, a především čerstvého zasloužilého umělce (1989) Lubomíra Bartoše. Geometrizující prostorová hříčka je jedinou veřejnou realizací tohoto autora v Olomouci. Geometrický strom, pro jiné třeba zvětšenina dětských hlavolamů z osmdesátých let, v sobě kromě retrospektivního odkazu k op-artu nese přitakání postmoderním úvahám, jež formovaly samotný parter „ulice“, pojmu, na který architekti sídlišť předchozích třicet let plně rezignovali. Snahu navrátit veřejnému prostoru měřítko, vytvořit klasický uliční blok a vtáhnout obyvatele „do hry“, evokují i stoličky coby součást plastiky. Betonové prefabrikáty pokryté skleněnou mozaikou mají být pobídkou k posezení, ke spočinutí. Socha přestává být jen estetizujícím doplňkem prostředí, stává se aktérem změny. Změny, která však po společenském obratu konce devadesátých let už nedostane šanci realizovat se.

[1] MUO, fond Dílo, karton 21.

Prameny

MUO, fond Dílo, karton 21.

Literatura

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 258-259.

Jiří Hastík, Miloš Melzer, Lubomír Bartoš - malíř svého kraje, Śtíty 2007, s. 187.

Fotodokumentace aktuálního stavu
Detail nerezové části (04/2016/VD)
Detail laviček (04/2016/VD)
Ztráta mozaikových kostek (04/2016/VD)
Ztráta mozaikových kostek (04/2016/VD)
Archivní fotodokumentace
MUO, fond Dílo, karton 21
MUO, fond Dílo, karton 21
MUO, fond Dílo, karton 21
MUO, fond Dílo, karton 21
ZpracovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa
FotografovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa