Dobytí vesmíru

Číslo záznamu 16693
Název Dobytí vesmíru
Autor (autoři) díla
Rudolf Chorý (1929–2007) (hlavní autor)
Vít Adamec (1925) (architekt)
Celkový pohled - dobový snímek
kraj okres obec kat. území
Olomoucký kraj Olomouc Olomouc Hodolany
Ulice čp. / č. o.
tř. Kosmounatů 1025/ 20
Umístění v exteriéru
Širší souvislosti umístění Objekt se nacházel na veřejném prostranství (náměstí) na třídě Kosmonautů.
Výška 590cm
Hloubka 295cm
Datace osazení 1967
Datace návrhu 1962
Datace realizace 1965
Typ
  • socha / sousoší
Materiál
  • slitiny železa a neželezné kovy
    • měď a slitiny
      • bronz
Stav zaniklé dílo
Dílo odstraněno z veřejného prostoru ano
Text hesla

Rafinovaně staticky vyvážená postava moorovsky kyprých tvarů podpíraná dvěma třímetrovými pylony měla poměrně složité osudy. Sochař Rudolf Chorý s jejím návrhem zvítězil v roce 1963 v celostátní soutěži na sochařský objekt pro přednádražní prostor v Olomouci (v té době to nebyla jediná celostátní soutěž pro Olomouc; celkem pět sochařských objektů vzešlých z těchto soutěží k 20. výročí osvobození ČSSR mělo být osazeno v přednádražním prostoru a na sídlišti 3. pětiletky).[1] Jako mladý absolvent pražské AVU tehdy zvítězil v konfrontaci s mnoha o generaci staršími umělci.[2] Plastika byla zahrnuta do rozpočtu plánovaného kina (na místě pozdějšího Podniku výpočetní techniky), na jehož stavbu však – po letech slibů a odkladů – nedošlo.

V roce 1964 se schylovalo k rozhodnutí, že socha v Olomouci osazena nebude, a tak její realizaci nabídla umělecká komise Krajskému investičnímu útvaru v Přerově. Menší variantu ze sliveneckého mramoru mezitím zakoupila do sbírek místní galerie, dnes Muzeum umění Olomouc. Také na sochu pro přerovské sídliště Šířava se konala soutěž, ovšem návrhy sochařů Šolce, Lenharta a Jílka, kteří se jí účastnili, komise vyhodnotila jako nedostatečně „nové a nekonvenční“ a již mimo soutěž upřednostnila návrh Rudolfa Chorého. Že bylo Dobytí vesmíru „nové a nekonvenční“ snad až příliš, dokazuje fakt, že se ve své době setkalo s nepochopením a odsouzením obyvatel sídliště, které musel řešit i přerovský městský národní výbor.[3] Zatímco Přerov tedy získal sochu ze sliveneckého mramoru, na olomouckou realizaci v bronzu (autor navrhoval i levnější řešení v laminátu) došlo až v roce 1967.[4] Osazení na dynamických kovových pylonech navrhl architekt Vít Adamec, autor koncepce celého sídliště.[5]Kvůli špatnému technickému stavu byla plastika po roce 2005 uložena do skladu technických služeb města Olomouce. Od roku 2015 je nezvěstná.

 

[1]ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 13.

[2] František Dvořák, Rudolf Chorý, Ostrava 1989, s.27–29.

[3] ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 16.

[4] Michal Soukup, Rudolf Chorý: Sochařské dílo, Olomouc 1990, s. 36. V soupisu díla č. 63, 69, 71.

[5]ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 14.

Prameny

Zemský archiv Opava, fond Dílo Olomouc, karton 14.

Literatura

Michal Soukup, Rudolf Chorý: Sochařské dílo, Olomouc 1990, s. 36. V soupisu díla č. 63, 69, 71.

František Dvořák, Rudolf Chorý, Ostrava 1989, s. 27–29.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 76-77.

Michal Soukup, Rudolf Chorý. Sochařské dílo (kat. výst.), Olomouc 1990.

Archivní fotodokumentace
František Dvořák, Rudolf Chorý, Ostrava 1989, Foto A. Gribovský
Krajinou Hané, Praha 1976, s. 54-55, Foto A. Gribovský
Michal Soukup, Rudolf Chorý. Sochařské dílo (kat. výst.), Olomouc 1990
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
Stav v roce 2005. Foto Jiří Finger
ZpracovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa
FotografovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa, Jiří Finger