Dobytí vesmíru
Číslo záznamu | 16693 |
Název | Dobytí vesmíru |
Autor (autoři) díla |
Rudolf Chorý (1929–2007)
(hlavní autor)
Vít Adamec (1925)
(architekt)
|
kraj | okres | obec | kat. území |
Olomoucký kraj | Olomouc | Olomouc | Hodolany |
Ulice | čp. / č. o. |
tř. Kosmounatů | 1025/ 20 |
Umístění | v exteriéru |
Širší souvislosti umístění | Objekt se nacházel na veřejném prostranství (náměstí) na třídě Kosmonautů. |
Výška | 590cm |
Hloubka | 295cm |
Datace osazení | 1967 |
Datace návrhu | 1962 |
Datace realizace | 1965 |
Typ |
|
Materiál |
|
Stav | zaniklé dílo |
Dílo odstraněno z veřejného prostoru | ano |
Text hesla |
---|
Rafinovaně staticky vyvážená postava moorovsky kyprých tvarů podpíraná dvěma třímetrovými pylony měla poměrně složité osudy. Sochař Rudolf Chorý s jejím návrhem zvítězil v roce 1963 v celostátní soutěži na sochařský objekt pro přednádražní prostor v Olomouci (v té době to nebyla jediná celostátní soutěž pro Olomouc; celkem pět sochařských objektů vzešlých z těchto soutěží k 20. výročí osvobození ČSSR mělo být osazeno v přednádražním prostoru a na sídlišti 3. pětiletky).[1] Jako mladý absolvent pražské AVU tehdy zvítězil v konfrontaci s mnoha o generaci staršími umělci.[2] Plastika byla zahrnuta do rozpočtu plánovaného kina (na místě pozdějšího Podniku výpočetní techniky), na jehož stavbu však – po letech slibů a odkladů – nedošlo. V roce 1964 se schylovalo k rozhodnutí, že socha v Olomouci osazena nebude, a tak její realizaci nabídla umělecká komise Krajskému investičnímu útvaru v Přerově. Menší variantu ze sliveneckého mramoru mezitím zakoupila do sbírek místní galerie, dnes Muzeum umění Olomouc. Také na sochu pro přerovské sídliště Šířava se konala soutěž, ovšem návrhy sochařů Šolce, Lenharta a Jílka, kteří se jí účastnili, komise vyhodnotila jako nedostatečně „nové a nekonvenční“ a již mimo soutěž upřednostnila návrh Rudolfa Chorého. Že bylo Dobytí vesmíru „nové a nekonvenční“ snad až příliš, dokazuje fakt, že se ve své době setkalo s nepochopením a odsouzením obyvatel sídliště, které musel řešit i přerovský městský národní výbor.[3] Zatímco Přerov tedy získal sochu ze sliveneckého mramoru, na olomouckou realizaci v bronzu (autor navrhoval i levnější řešení v laminátu) došlo až v roce 1967.[4] Osazení na dynamických kovových pylonech navrhl architekt Vít Adamec, autor koncepce celého sídliště.[5]Kvůli špatnému technickému stavu byla plastika po roce 2005 uložena do skladu technických služeb města Olomouce. Od roku 2015 je nezvěstná.
[1]ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 13. [2] František Dvořák, Rudolf Chorý, Ostrava 1989, s.27–29. [3] ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 16. [4] Michal Soukup, Rudolf Chorý: Sochařské dílo, Olomouc 1990, s. 36. V soupisu díla č. 63, 69, 71. [5]ZAO, fond Dílo Olomouc, karton 14. |
Prameny |
---|
Zemský archiv Opava, fond Dílo Olomouc, karton 14. |
Literatura |
---|
Michal Soukup, Rudolf Chorý: Sochařské dílo, Olomouc 1990, s. 36. V soupisu díla č. 63, 69, 71. František Dvořák, Rudolf Chorý, Ostrava 1989, s. 27–29. Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 76-77. Michal Soukup, Rudolf Chorý. Sochařské dílo (kat. výst.), Olomouc 1990. |
Zpracoval | Václav Dvořák, Jan Jeništa | Fotografoval | Václav Dvořák, Jan Jeništa, Jiří Finger |