Voda-život

Číslo záznamu 17603
Název Voda-život
Autor (autoři) díla
Pohled na fontánu s měřítkem (09/2016/VD)
kraj okres obec kat. území
Olomoucký kraj Olomouc Olomouc Černovír
Umístění v exteriéru
Širší souvislosti umístění fontána se nachází v běžně nepřístupném areálu vodárny Černovír, je dobře viditelná od příjezdové brány - objekt leží v ochranném pásmu vodního zdroje I. a II. stupně
Výška 120cm
Šířka 225cm
Hloubka 140cm
Další rozměry rozměry soklu: 100 cm výška x 63 cm šířka x 80 cm hloubka rozměry žulové kaskády: nejvyšší stupeň - 14 cm výška x 440 cm délka x 90 cm šířka; střední stupeň - 14 cm výška x 250 cm délka x 90 cm šířka; spodní stupeň - 14 cm výška x 250 cm délka x 90 cm šířka vana: 240 cm šířka x 240 cm hloubka
Datace realizace 1970
Datace restaurování 2016
Typ
  • fontána / kašna / vodní prvek
Materiál
  • kámen
    • pískovec
    • žula
Stav dobrý (ke dni 15.09.2016)
Popis poškození fontána je v současnosti nefunkční (plánuje se její zprovoznění v II. etapě obnovy) sochařská část fontány byla restaurována autorem K. Hořínkem v průběhu srpna a září 2016; na žulových deskách patrné praskliny
Dílo bylo restaurováno ano
Text hesla

V roce 1967 zřídilo generální ředitelství Sigma v Olomouci samostatnou inženýrsko-projektovou skupinu pro přípravu vodohospodářských staveb a zařízení, takzvaný ateliér Sigma, jehož vedoucím se stal architekt Tomáš Černoušek. Nová úpravna pitné vody v Olomouci-Černovíře z let 1967–1972 byla první realizací tohoto kolektivu. Podle historika architektury Pavla Zatloukala tato stavba „již nesla některé charakteristické rysy, příznačné i pro další díla. Architektonické řešení zcela zřetelně vypovídá o funkčním uspořádání areálu, dlouhé horizontální hmoty jsou členěny vertikálami okenních rámů, režný obklad zdí a citlivě umístěné výtvarné dílo dostatečně specifikují pracovní prostředí.“[1]

Tím výtvarným dílem je mramorová fontána Voda–život (někdy označovaná jako Voda základ života), instalovaná před průčelí budovy v roce 1973.[2] Skládá se abstraktní skulptury organických tvarů od Karla Hořínka a důmyslně členěného soklu od architekta Karla Typovského. Voda, prýštící pod zářivě bílou skulpturou, postupně protékala rýhami ve třech kaskádovitě uspořádaných žulových deskách až do kruhové nádrže pod fontánou. Celý objekt o rozměrech 400 x 250 x 200 cm byl v létě roku 2016 vyčištěn a čeká na opětovné zprovoznění.

[1] Pavel Zatloukal, Sigma GŘ – Inženýrsko projektová koncernová účelová organizace Olomouc: Architektura 1967–1982 (katalog výstavy), Olomouc 1983, s. 10.

[2] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. Obr. 5, 6.

Literatura

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 162-163.

Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996, obr. 5-6.

Fotodokumentace aktuálního stavu
Čelní pohled na sochařský objekt a žulovou desku (09/2016/VD)
Celkový pohled na fontánu (09/2016/VD)
Prasklina na žulové desce (09/2016/VD)
Pohled na mechanismus stékání vody přes žulové desky (09/2016/VD)
Signace autora (09/2016/VD)
Celkový pohled o příjezdové cesty (09/2016/VD)
Archivní fotodokumentace
Architektura ČSR, 1978, č. 3
ZpracovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa
FotografovalVáclav Dvořák, Jan Jeništa