Voda-život

Číslo záznamu	17603
Název	Voda-život
Autor (autoři) díla	Karel Hořínek (1936–2021) (hlavní autor) Karel Typovský (*1923) (spoluautor)

Pohled na fontánu s měřítkem (09/2016/VD)

kraj	okres	obec	kat. území
Olomoucký kraj	Olomouc	Olomouc	Černovír

Umístění	v exteriéru
Širší souvislosti umístění	fontána se nachází v běžně nepřístupném areálu vodárny Černovír, je dobře viditelná od příjezdové brány - objekt leží v ochranném pásmu vodního zdroje I. a II. stupně

Výška	120cm
Šířka	225cm
Hloubka	140cm
Další rozměry	rozměry soklu: 100 cm výška x 63 cm šířka x 80 cm hloubka rozměry žulové kaskády: nejvyšší stupeň - 14 cm výška x 440 cm délka x 90 cm šířka; střední stupeň - 14 cm výška x 250 cm délka x 90 cm šířka; spodní stupeň - 14 cm výška x 250 cm délka x 90 cm šířka vana: 240 cm šířka x 240 cm hloubka

Datace realizace	1970
Datace restaurování	2016

Typ	fontána / kašna / vodní prvek
Materiál	kámen pískovec žula
Stav	dobrý (ke dni 15.09.2016)
Popis poškození	fontána je v současnosti nefunkční (plánuje se její zprovoznění v II. etapě obnovy) sochařská část fontány byla restaurována autorem K. Hořínkem v průběhu srpna a září 2016; na žulových deskách patrné praskliny
Dílo bylo restaurováno	ano

Text hesla
V roce 1967 zřídilo generální ředitelství Sigma v Olomouci samostatnou inženýrsko-projektovou skupinu pro přípravu vodohospodářských staveb a zařízení, takzvaný ateliér Sigma, jehož vedoucím se stal architekt Tomáš Černoušek. Nová úpravna pitné vody v Olomouci-Černovíře z let 1967–1972 byla první realizací tohoto kolektivu. Podle historika architektury Pavla Zatloukala tato stavba „již nesla některé charakteristické rysy, příznačné i pro další díla. Architektonické řešení zcela zřetelně vypovídá o funkčním uspořádání areálu, dlouhé horizontální hmoty jsou členěny vertikálami okenních rámů, režný obklad zdí a citlivě umístěné výtvarné dílo dostatečně specifikují pracovní prostředí.“[1] Tím výtvarným dílem je mramorová fontána Voda–život (někdy označovaná jako Voda základ života), instalovaná před průčelí budovy v roce 1973.[2] Skládá se abstraktní skulptury organických tvarů od Karla Hořínka a důmyslně členěného soklu od architekta Karla Typovského. Voda, prýštící pod zářivě bílou skulpturou, postupně protékala rýhami ve třech kaskádovitě uspořádaných žulových deskách až do kruhové nádrže pod fontánou. Celý objekt o rozměrech 400 x 250 x 200 cm byl v létě roku 2016 vyčištěn a čeká na opětovné zprovoznění. [1] Pavel Zatloukal, Sigma GŘ – Inženýrsko projektová koncernová účelová organizace Olomouc: Architektura 1967–1982 (katalog výstavy), Olomouc 1983, s. 10. [2] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. Obr. 5, 6.

Text hesla

V roce 1967 zřídilo generální ředitelství Sigma v Olomouci samostatnou inženýrsko-projektovou skupinu pro přípravu vodohospodářských staveb a zařízení, takzvaný ateliér Sigma, jehož vedoucím se stal architekt Tomáš Černoušek. Nová úpravna pitné vody v Olomouci-Černovíře z let 1967–1972 byla první realizací tohoto kolektivu. Podle historika architektury Pavla Zatloukala tato stavba „již nesla některé charakteristické rysy, příznačné i pro další díla. Architektonické řešení zcela zřetelně vypovídá o funkčním uspořádání areálu, dlouhé horizontální hmoty jsou členěny vertikálami okenních rámů, režný obklad zdí a citlivě umístěné výtvarné dílo dostatečně specifikují pracovní prostředí.“[1]

Tím výtvarným dílem je mramorová fontána Voda–život (někdy označovaná jako Voda základ života), instalovaná před průčelí budovy v roce 1973.[2] Skládá se abstraktní skulptury organických tvarů od Karla Hořínka a důmyslně členěného soklu od architekta Karla Typovského. Voda, prýštící pod zářivě bílou skulpturou, postupně protékala rýhami ve třech kaskádovitě uspořádaných žulových deskách až do kruhové nádrže pod fontánou. Celý objekt o rozměrech 400 x 250 x 200 cm byl v létě roku 2016 vyčištěn a čeká na opětovné zprovoznění.

[1] Pavel Zatloukal, Sigma GŘ – Inženýrsko projektová koncernová účelová organizace Olomouc: Architektura 1967–1982 (katalog výstavy), Olomouc 1983, s. 10.

[2] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. Obr. 5, 6.

Literatura
Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 162-163. Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996, obr. 5-6. Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 291.

Literatura

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 162-163.

Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996, obr. 5-6.

Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 291.

Fotodokumentace aktuálního stavu
Čelní pohled na sochařský objekt a žulovou desku (09/2016/VD) Celkový pohled na fontánu (09/2016/VD) Prasklina na žulové desce (09/2016/VD) Pohled na mechanismus stékání vody přes žulové desky (09/2016/VD) Signace autora (09/2016/VD) Celkový pohled o příjezdové cesty (09/2016/VD)

Archivní fotodokumentace
Architektura ČSR, 1978, č. 3

Zpracoval	Václav Dvořák, Jan Jeništa
Fotografoval	Václav Dvořák, Jan Jeništa