V roce 1967 zřídilo generální ředitelství Sigma v Olomouci samostatnou inženýrsko-projektovou skupinu pro přípravu vodohospodářských staveb a zařízení, takzvaný ateliér Sigma, jehož vedoucím se stal architekt Tomáš Černoušek. Nová úpravna pitné vody v Olomouci-Černovíře z let 1967–1972 byla první realizací tohoto kolektivu. Podle historika architektury Pavla Zatloukala tato stavba „již nesla některé charakteristické rysy, příznačné i pro další díla. Architektonické řešení zcela zřetelně vypovídá o funkčním uspořádání areálu, dlouhé horizontální hmoty jsou členěny vertikálami okenních rámů, režný obklad zdí a citlivě umístěné výtvarné dílo dostatečně specifikují pracovní prostředí.“[1]

Tím výtvarným dílem je mramorová fontána Voda–život (někdy označovaná jako Voda základ života), instalovaná před průčelí budovy v roce 1973.[2] Skládá se abstraktní skulptury organických tvarů od Karla Hořínka a důmyslně členěného soklu od architekta Karla Typovského. Voda, prýštící pod zářivě bílou skulpturou, postupně protékala rýhami ve třech kaskádovitě uspořádaných žulových deskách až do kruhové nádrže pod fontánou. Celý objekt o rozměrech 400 x 250 x 200 cm byl v létě roku 2016 vyčištěn a čeká na opětovné zprovoznění.

[1] Pavel Zatloukal, Sigma GŘ – Inženýrsko projektová koncernová účelová organizace Olomouc: Architektura 1967–1982 (katalog výstavy), Olomouc 1983, s. 10.

[2] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. Obr. 5, 6.