Zdraví

S výškovou budovou polikliniky ČSD v přednádražním prostoru se počítalo už od 60. let. V interní soutěži na její architektonické řešení zvítězil společný projekt architektů Víta Adamce, Antonína Škamrady a Dobroslava Koláře. Státní dráhy však nakonec projekt osmipodlažního objektu svěřily svému dvornímu architektovi, Josefu Dandovi.[1] Proti optimistickému výhledu se stavba dokončila až v letech 1976–1979.

Původně plánovanou nástěnnou plastiku pro průčelí budovy výtvarník Jan Kratochvíl pojal jako samostatně stojící kovový sloup na pozadí z šedého mramoru. Vepisují se do něj zpožděné ohlasy geometrické abstrakce. Metafora organického růstu posiluje žádoucí lyrické vyznění sochy. Jedná se o největší realizaci tohoto malíře a sochaře, ale také nedoceněného designéra osvětlovacích těles a světelných objektů.[2]

[1] Karel Hájek, Architekt Josef Danda, Praha 2007, s. 184.

[2] Jiří Hastík, Jaromír Hanzelka. Jan Kratochvíl (katalog výstavy), Olomouc 1981; Kol. autorů, Jan Kratochvíl: 1941–1997: Je cosi sladkého ve zpěvnosti našich dnů, Olomouc 1999.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1978, Praha 1978, s. 157.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 78-79.

Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 293.

Jiří Hastík, Jaromír Hanzelka. Jan Kratochvíl (katalog výstavy), Olomouc 1981.

Kol. autorů, Jan Kratochvíl: 1941–1997: Je cosi sladkého ve zpěvnosti našich dnů, Olomouc 1999.