18.26074853539467E
vychází ze znaku Ostravy-Jih, respektive Hrabůvky (ryba) a Zábřehu (3 kužely); vzniklo pro předprostor radnice Ostravy-Jih, odkud při vzniku parkoviště v 90. letech, nebo už při vzniku nové obřadní síně v 80. letech 20. století přemístěno na současné místo; pro ZŠ Klegova však měl Hanzelka na konci 60. let vytvořit rovněž sousoší žen (původně pro atrium, později před školu), avšak to nakonec nebylo realizováno – je možné, že šlo o variantu jeho diplomové práce z roku 1962 s názvem Domov (dvě ženy sedící naproti sobě vyrobené z laminátu a pokryté keramickou mozaikou), která byla umístěna v Havířově před hotelem Merkur (dnes již odstraněno); Ponzerová a Šťastná datují 1968, ale evidenční karta umělce v Krajské galerii Zlín uvádějí dataci až 1972
restauroval na podzim 2019 Vítězslav Orel
- socha / sousoší
z veřejného prostoru NE
- keramika
- kamenina
Výška: 215cm
Šířka: 270cm
Hloubka: 60cm
Petra Ponzerová, Sochařství v Ostravě-Jih, bakalářská práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity 2006.
Marie Šťastná, Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v Ostravě ve 20. století, Ostrava 2008.
Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy, dostupné z: http://www.ostravskesochy.cz/dilo/732 (citováno 9. 10. 2016).
Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 255.
