Olomoucká Flóra

Výstavba interhotelu pro potřeby výstaviště Flora byla zahájena v roce 1979 na okraji Čechových sadů. Architektka Jitka Pacáková z brněnského Státního projektového ústavu obchodu měla značně omezené možnosti, pokud jde o podobu hotelu – měl být postaven z panelů pro bytovou výstavbu, s minimem atypických částí.[2] Navrhla tedy devítipodlažní věžový objekt (celkem 180 pokojů) s rozšířenou dvoupodlažní podnoží, určenou pro zázemí a služby. Značnou pozornost věnovala nástupnímu prostoru a okolí objektu, jenž byl navržen v měkkých křivkách teras, doplněných kamennými zídkami a sadovými úpravami.[3] Architektka spolu s projektem hotelu dodala i libreto umělecké výzdoby jeho společenských prostor, finanční limit stanovil investor – ředitelství Interhotelu Ostrava – na více než půl milionu korun. Dílo Olomouc zastoupené Jiřím Hastíkem dodalo seznam výtvarníků pro jednotlivé úkoly. Sochařský objekt v nástupním prostoru měl vytvořit Rudolf Chorý nebo Vojtěch Adamec, podle libreta měl objekt odkazovat k turistickým hodnotám města. Sochař Chorý tento záměr vystihl vcelku přesně, když v pískovcové skulptuře Olomoucká Flora spojil tvarosloví olomouckého baroka (tordovaný sloup) s tematikou květinových výstav.

[1] Zdeněk Štefka, Interhotel Flora v Olomouci, Československý architekt XXVIII, 1982, č. 4, s. 5.

[2] MUO, fond Dílo, karton 2.

MUO, fond Dílo, karton 2.

Spolupráce vytvarníka s architektem, přehled prací za rok 1981, Praha 1981, s. 130.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 150-151.

Zdeněk Štefka, Interhotel Flora v Olomouci, Československý architekt XXVIII, 1982, č. 4, s. 5.

Michal Soukup, Rudolf Chorý. Sochařské dílo (kat. výst.), Olomouc 1990.