Minikrajina

výběrového řízení 1976–77 se zúčastnil krom Gebauera ještě Aleš Květoň; během realizace nesnáze vyplývající z originality hřiště (spolupracující Stavoprojekt neměl s takovými pracemi zkušenosti, a tak bylo třeba pomoci specialistů), ale rovněž se objevovaly problémy s dodáním součástek hřiště od subdodavatelů; roku 1983 urgováno nedokončení díla po několikerém prodloužení termínu, následně uzavřena nová smlouva na dokončení prací; umělecká komise nepovažovala některé části hřiště za výtvarné objekty, načež výrazně snižovala jejich ohodnocení, a tím i celkovou výši honoráře; časopis Mladý svět označil Minikrajinu za stavbu roku 1985

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, 3 samostatné složky dokumentace (jednotlivé fáze realizace)

Eva Hejdová, Socha - prostor, Československý architekt XXVIII, 1982, č. 6, s. 8.

Eva Hejdová, Může být minikrajina uměleckým dílem?, Československý architekt XXX, 1984, č. 18, s. 1, 7.

Lenka Žižková, Citlivá krajina, Domov, 1989, č. 1, s. 65–69.

Marie Šťastná, Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v Ostravě ve 20. století, Ostrava 2008.

Marta Vosečková et al., Ostrava. Architektura – Sochařství – Malířství, Ostrava 1991.

http://www.kurtgebauer.cz/galerie.htm

Dětská hřiště... Pro děti!, Uherské Hradiště 1980.

Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy, dostupné z: http://www.ostravskesochy.cz/dilo/696 (citováno 9. 10. 2016).

Kurt Gebauer (kat.výst.), Atrium, obvodní koncertní a výstavní síň Praha 1989.

Jiří Kašťák: Město hodnotu areálu zná, Zpravodaj Centrum, Ostrava, září 2012, s. 4, dostupnéz: https://moap.ostrava.cz/cs/o-moapu/media-a-zpravodajstvi/zpravodaj-centr...