Dekorativní reliéfy

Na pravém břehu řeky Bystřice v letech 1952–1955 vznikl obytný blok se čtyřmi čísly popisnými od architekta Leopolda Hoferka, jemuž se záhy začalo přezdívat olomoucký Kreml. Jak uvádí Pavel Zatloukal, „původní neorenesanční a neoklasicistní průčelí s folklórně inspirovanými detaily (…) mělo být především korunováno vysokou věží, inspirovanou tentokrát architekturou leningradské admirality. Kreml, jak se poněkud nesprávně ansámblu začalo brzy říkat, byl nakonec (…) zbaven možnosti příliš nákladné výzdoby.“[1]

Podoba ansámblu na Kyjevském nábřeží (dnes ul. Dr. Milady Horákové) se tedy omezila na šest pater, s rizalitem převýšeným o jedno podlaží. Výtvarné prvky na fasádě nahradily pouhé tři dekorativní reliéfy v parapetu balkonů prvního patra. Autorsky se na nich podíleli olomoučtí sochaři Jára Šolc, Vojtěch Hořínek a Rudolf Doležal ml.[2] a najdeme na nich motivy dětských her: chlapci s modelem letadla, děti zkoumající květinu, dívky hrající maňáskové divadlo.

[1] Pavel Zatloukal, Olomoucká výtvarná kultura šedesátých let, in: Pavel Zatloukal (ed.), „Oznámení o Ikarově letu“: Olomoucká šedesátá léta v zrcadle výtvarné kultury, Olomouc 1998, s. 44.

[2] Pavel Zatloukal, Olomoucká architektura 1950–1983, Olomouc 1983, s. 7.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 92-93.

Pavel Zatloukal, Olomoucká výtvarná kultura šedesátých let, in: Pavel Zatloukal (ed.), „Oznámení o Ikarově letu“: Olomoucká šedesátá léta v zrcadle výtvarné kultury, Olomouc 1998, s. 44.

Pavel Zatloukal, Olomoucká architektura 1950–1983, Olomouc 1983, s. 7.