15.82154095172882E
Vážnější diskuse o vytvoření pomníku Klementa Gottwalda pro Hradec Králové probíhaly zhruba od konce roku 1971. Základní kámen byl pomníku položen 24. února 1972. Město plánovalo nejen osazení plastiky v nadživotní velikosti, ale také velkorysou úpravu jejího bezprostředního okolí na náměstí Klementa Gottwalda. Odhalení pomníku se mělo stát součástí oslav 25. výročí Vítězného února, proto byl termín odhalení stanoven poněkud šibeničně na únor 1973. Jako nejvhodnější kandidát pro vypracování tohoto úkolu byl vybrán Josef Malejovský, který vytvořil roku 1971 sochu Klementa Gottwalda pro Teplice a následujícího roku také pro Vsetín a měl tedy dostatek zkušeností (i hotových podkladů) pro vytvoření pomníku v tak krátkém čase. Malejovský již během předchozích realizací pracoval s arch. Josefem Saalem, kterého doporučil ke zpracování architektonicko urbanistické stránky projektu i v tomto případě. Již 23. 10. 1972 shlédla definitivní návrh pomníku Ideová rada pro péči o památníky, pomníky a pamětní desky při ministerstvu kultury ČSR, předložený návrh doporučila k odlití do bronzu a své rozhodnutí komentovala slovy: „Předložený návrh je pojat v monumentálních formách. Vyjadřuje státnický klid prezidenta Kl. Gottwalda a symbolizuje únor 1948. Klidné, jednoduché formy dodávají důstojnosti a klidu celé koncepci“.
Malejovský zřejmě původně plánoval uplatnit již vypracovaný a Teplicích realizovaný návrh, ale nakonec se pokusil o jisté zjednodušení forem, což ovšem mělo důsledek v přílišné blokovitosti a objemovosti. Hlava figury byla navíc značně naddimenzovaná, takže celá postava působila disproporčně. Tyto nedostatky byly podtrženy zasazením plastiky do prstence navazujícího plynule na monolitický žulový sokl. Pomník se díky specifickému vzhledu stal terčem posměchu hradeckého obyvatelstva.
Jižní část náměstí - tedy okolí pomníku - byla upravena podle návrhů architekta Josefa Saala, který úpravy realizoval v letech 1972 - 1975. Saal ve své koncepci navázal na řešení soklu památníku. Podstavec plastiky byl zhotoven z jednoho kusu liberecké žuly, která měla jemně růžový odstín, navazující prstenec poté z šedé mrákotínské žuly. Podle toho byla vlastní plocha jižní části náměstí vydlážděna z jemně broušených desek z mrákotínské žuly a liberecké žuly uspořádaných do architektonických obrazců. Naproti pomníku Klementa Gottwalda byl vybudován bazén se dvěma fontánkami z liberecké žuly. Ze stejného materiálu byly i dvanácti laviček a květináčů umístěných okolo kamenné plochy. Po stranách pomníku byly umístěny 4 stožáry na vlajky.
- památník / pomník
- socha / sousoší
z veřejného prostoru ANO
- slitiny železa a neželezné kovy
- měď a slitiny
Výška: 350cm
SOkA Hradec Králové, f. Městský národní výbor Hradec Králové, k. 199, inv. č. 1475, nepag.
SOkA Hradec Králové, f. Základní škola Jih a Mateřská škola Hradec Králové 1968 – 2008, pamětní kniha 1968-1987, 1991-2000, i. č. 313, s. 60.
Národní galerie v Praze, f. Jiří Kotlík, k. 71, Josef Malejovský
NA v Praze, f. ČFVU, k. 119 – 121.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1973, Praha 1973, s. 69.
Pochodeň - Magazín LXI, 1972, č. 48, 27.–28. 2., s. 1–2.
Pochodeň LXII, 1973, č. 28, 2. 2., s. 1.
Pochodeň – Magazín LXII, 1973, č. 47, 24.–25. 2., s. 1–2.
Nové Hradecko XV, 1973, č. 4, 23. 1., s. 1.
Nové Hradecko XV, 1973, č. 49, 4. 12., s. 1.
Nové Hradecko XV, 1973, č. 9, 27. 2., s. 1.
Pochodeň XLIII, 1974, č. 48, 26. 2., s. 1.
Nové Hradecko XVII, 1975, č. 23, 10. 6., s. 1.
Zdeněk Menec – Lenka Chytilová, Hradec Králové, Hradec Králové 1982.
Jiří Kotalík, Josef Malejovský, Praha březen – květen 1986, (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1986.