slavnostní odhalení památníku se sousoším 29. 4. 1947 v 17 hodin (předtím na hotové architektuře bez sousoší pouze váza na pietní oheň); autory původní koncepce památníku jsou Jan Jírovec (architektura) a Karel Vávra (sochařská složka); nakonec Vávra realizoval pro nedostatek času jen reliéfy Boj a Oběť a autorem ústředního sousoší se stal Konrád Babraj (figury vojáka a dělníka modeloval podle scénografa Otakara Schindlera a svého bratra Bořivoje); původní Vávrův návrh sousoší dokládají fotografie ve sbírkách Slezského zemského muzea, z nichž jedna zobrazuje model sousoší v jiné variantě (voják hřímající zaťatou pěstí nad hlavou, který vede po svém boku nahého dělníka s kladivem v překřížených rukou a hlavou pozdviženou nahoru do strany), druhá pak model památníku označený jako "původní návrh" s vročením 1945, kde je tento model uplatněn; součástí památníku mauzoleum 656 sovětských vojáků, 5 československých tankistů a 9 padlých civilistů; 1971 přibyly pamětní desky gen. Andreje Ivanoviče Jeremenka a Josefa Kotase od Karla Vávry (architektonické řešení Alfréd Návrat); 1975 rekonstrukce pod vedením Karla Vávry a doplnění o nádobu na věčný oheň od Miroslava Rybičky (architektonická spolupráce Josef Hrejsemnou; během rekonstrukce instalováno sousoší mezi památníkem a branou na provizorním podstavci); národní kulturní památka