18.291184902191162E
slavnostní odhalení památníku se sousoším 29. 4. 1947 v 17 hodin (předtím na hotové architektuře bez sousoší pouze váza na pietní oheň); autory původní koncepce památníku jsou Jan Jírovec (architektura) a Karel Vávra (sochařská složka); nakonec Vávra realizoval pro nedostatek času jen reliéfy Boj a Oběť a autorem ústředního sousoší se stal Konrád Babraj (figury vojáka a dělníka modeloval podle scénografa Otakara Schindlera a svého bratra Bořivoje); původní Vávrův návrh sousoší dokládají fotografie ve sbírkách Slezského zemského muzea, z nichž jedna zobrazuje model sousoší v jiné variantě (voják hřímající zaťatou pěstí nad hlavou, který vede po svém boku nahého dělníka s kladivem v překřížených rukou a hlavou pozdviženou nahoru do strany), druhá pak model památníku označený jako "původní návrh" s vročením 1945, kde je tento model uplatněn; součástí památníku mauzoleum 656 sovětských vojáků, 5 československých tankistů a 9 padlých civilistů; 1971 přibyly pamětní desky gen. Andreje Ivanoviče Jeremenka a Josefa Kotase od Karla Vávry (architektonické řešení Alfréd Návrat); 1975 rekonstrukce pod vedením Karla Vávry a doplnění o nádobu na věčný oheň od Miroslava Rybičky (architektonická spolupráce Josef Hrejsemnou; během rekonstrukce instalováno sousoší mezi památníkem a branou na provizorním podstavci); národní kulturní památka
- památník / pomník
- reliéf
- socha / sousoší
z veřejného prostoru NE
- kámen
- žula
- slitiny železa a neželezné kovy
- měď a slitiny
- bronz
- měď a slitiny
výška ústředního sousoší 420 cm; rozměry postranních reliéfů 100 x 650 cm
Pozůstalost Karla Vávry v držení Marka Penhakera.
Fotoalbum realizovaných děl Karla Vávry, Slezské zemské muzeum, uměleckohistorické pracoviště (inv. č. U 460 AP).
Sbírka fotografií díla Karla Vávry, Slezské zemské muzeum, uměleckohistorické pracoviště (inv. č. U 476 AP).
J. B. Svrček, Moravští laureáti státních cen, Výtvarné umění IV, 1954, č. 9-10, s. 447-457.
Marcela Bártková, Život a dílo sochaře Karla Vávry, Diplomová práce Pedagogické fakulty v Ostravě 1987.
Marie Šťastná, Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v Ostravě ve 20. století, Ostrava 2008 (tam i další literatura).
Marta Vosečková et al., Ostrava. Architektura – Sochařství – Malířství, Ostrava 1991.
Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy, dostupné z: http://www.ostravskesochy.cz/dilo/527 (citováno 9. 10. 2016).
Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 256.











