Památník osvobození Rudou armádou
Číslo záznamu | 18935 |
Název | Památník osvobození Rudou armádou |
Autor (autoři) díla |
Karel Vávra (1914–1982)
(spoluautor)
Konrád Babraj (1921–1991)
(spoluautor)
Jan Jírovec (1901–?)
(spoluautor)
|
kraj | okres | obec | kat. území |
Moravskoslezský kraj | Ostrava-město | Ostrava | Moravská Ostrava |
Ulice | čp. / č. o. |
Komenského sady |
Umístění | v exteriéru |
Širší souvislosti umístění | Komenského sady |
Další rozměry | výška ústředního sousoší 420 cm; rozměry postranních reliéfů 100 x 650 cm |
Datace realizace | 1945 až 1947 |
Datace restaurování | 1975 |
Typ |
|
Materiál |
|
Stav | dobrý (ke dni 31.12.2016) |
Dílo bylo restaurováno | ano |
Text hesla |
---|
slavnostní odhalení památníku se sousoším 29. 4. 1947 v 17 hodin (předtím na hotové architektuře bez sousoší pouze váza na pietní oheň); autory původní koncepce památníku jsou Jan Jírovec (architektura) a Karel Vávra (sochařská složka); nakonec Vávra realizoval pro nedostatek času jen reliéfy Boj a Oběť a autorem ústředního sousoší se stal Konrád Babraj (figury vojáka a dělníka modeloval podle scénografa Otakara Schindlera a svého bratra Bořivoje); původní Vávrův návrh sousoší dokládají fotografie ve sbírkách Slezského zemského muzea, z nichž jedna zobrazuje model sousoší v jiné variantě (voják hřímající zaťatou pěstí nad hlavou, který vede po svém boku nahého dělníka s kladivem v překřížených rukou a hlavou pozdviženou nahoru do strany), druhá pak model památníku označený jako "původní návrh" s vročením 1945, kde je tento model uplatněn; součástí památníku mauzoleum 656 sovětských vojáků, 5 československých tankistů a 9 padlých civilistů; 1971 přibyly pamětní desky gen. Andreje Ivanoviče Jeremenka a Josefa Kotase od Karla Vávry (architektonické řešení Alfréd Návrat); 1975 rekonstrukce pod vedením Karla Vávry a doplnění o nádobu na věčný oheň od Miroslava Rybičky (architektonická spolupráce Josef Hrejsemnou; během rekonstrukce instalováno sousoší mezi památníkem a branou na provizorním podstavci); národní kulturní památka |
Prameny |
---|
Pozůstalost Karla Vávry v držení Marka Penhakera. Fotoalbum realizovaných děl Karla Vávry, Slezské zemské muzeum, uměleckohistorické pracoviště (inv. č. U 460 AP). Sbírka fotografií díla Karla Vávry, Slezské zemské muzeum, uměleckohistorické pracoviště (inv. č. U 476 AP).
|
Literatura |
---|
J. B. Svrček, Moravští laureáti státních cen, Výtvarné umění IV, 1954, č. 9-10, s. 447-457. Marcela Bártková, Život a dílo sochaře Karla Vávry, Diplomová práce Pedagogické fakulty v Ostravě 1987. Marie Šťastná, Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v Ostravě ve 20. století, Ostrava 2008 (tam i další literatura). Marta Vosečková et al., Ostrava. Architektura – Sochařství – Malířství, Ostrava 1991. Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy, dostupné z: http://www.ostravskesochy.cz/dilo/527 (citováno 9. 10. 2016). |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
---|
Archivní fotodokumentace |
---|
Zpracoval | Jakub Ivánek, Andrea Jakubcová | Fotografoval | Jakub Ivánek, Andrea Jakubcová |