S výstavbou jižní části sídliště Meopta B (v okolí Želatovské ulice) souvisí interní soutěž Krajské umělecké komise ČFVU, na „plastiku na figurální námět, vyjadřující nové životní pocity socialistického člověka“[1] vypsaná v roce 1963. Vyzváni byli sochaři Doležal, Peč, V. Hořínek, Baják, Lenhart a Přindiš. Autorům byla doporučena „volba námětu optimistického, aby plastika se stala vhodným doplňkem obytného prostředí“[2]. Komise vybrala k realizaci návrh Rudolfa Doležala ml. s námětem rodiny, jejíž poměrně statické vyznění mělo „uklidnit daný prostor“. Sousoší z neobvyklého bílého mušlového vápence se nakonec z dnešní ulice Bohuslava Němce (naproti lékárně) dvakrát stěhovalo – v osmdesátých letech putovalo do ulice Velké Novosady, v současnosti jej najdeme na travnaté ploše v ulici Bratří Hovůrkových. Jedná se o jednu z nejosobitějších Doležalových plastik z krátkého tvůrčího období, kdy se pod vlivem mezinárodního „bruselského“ stylu odklonil od celoživotního programu socialistického realismu.

[1]     Zemský archiv v Opavě, fond Dílo Olomouc, karton 16.

[2]     Ibidem.