Pomník J. V. Stalina

O výstavbě pomníku J. V. Stalina se v Jičíně aktivně jednalo od počátku 50. let. Vhodnou příležitostí pro realizaci těchto návrhů se jevil rok 1952, na nějž připadlo výročí 650 let od založení města. Plánovaná výstavba pomníku se již zkraje roku 1952 dotkla společenského a kulturního života ve městě a fungovala mimo jiné i jako vhodný ideologický prostředek tlaku na zvýšení zemědělské a průmyslové produkce v celém okrese: „Období příprav k odhalení pomníku J. V. Stalinovi budeme usilovat o to, abychom soustředili pozornost všech pracujících především k plnění a překračování 5 LP jak v průmyslu, tak i v zemědělství. Rozvineme za pomoci všech složek Národní fronty, patronátních závodů, agitačních dvojic, širokou přesvědčovací a uvědomovací kampaň k vytváření závazků v celém okrese.“ (Kronika města Jičína 1950-1952, záznam ze schůze MNV, ONV a okresní Národní fronty z 16. 1. 1952, str. 10-11.)

Pomník J. V. Stalina byl umístěn na začátku lipové aleje na místě, kde do počátku I. světové války stál pomník Karla Havlíčka Borovského, za tímto účelem musela být ovšem zmíněná plocha upravena  - bylo pokáceno „několik“ lip, čímž byl prostor pro budoucí pomník rozšířen.

Sokl a patku provedly Stavební podniky. Samotná pískovcová socha byla vyhotovena Kamenickou a sochařskou školou v Hořicích podle čtyřmetrového prováděcího modelu Nikolaje Tomského a instalována byla 11. září 1952: „Týden před odhalením byla přivezena mohutná socha Stalinova, provedená v hořickém pískovci a vztyčena za značné pozornosti občanstva na připraven podstavec. 4 m vysoká postava slavného generalissima Stalina představuje vůdce s mírným úsměvem, v plášti, mírně rozkročeného, s listinou v ruce. Socha zůstala zastřena až do dne slavnostního odhalení. Značný náklad byl kryt z příjmů oslav, z podpory velvyslanectví SSSR a též zaslaných příspěvků některých sovětských závodů. Např. za zhotovení monumentu žáky hořické sochařské školy v přesčasových hodinách bylo zaplaceno 124.000 Ksč. Sádrový model stál 56.000 Ksč. Za materiál pro sochu převzatý od Galerie plastik v Hořicích 65.700 Ksč. Základy, převozy a úpravy si vyžádaly též značných nákladů.“ (Kronika města Jičína 1950-1952, str. 34)

Slavnostní odhalení proběhlo o deset dní později, 21. září. Slavnostní odhalení Stalinova pomníku se stalo vrcholem oslav 650. výročí založení města Jičína a doprovázel jej velkolepý program, do nějž byly aktivně zapojeny zejména zdejší základní a střední školy. Žáci jičínského gymnázia např. nesli 50 obrazů zejména socialistických státníků, které škole dodal SKP za 7000 Ksč. Dále bylo celkem 700 osob bylo zapojeno do nacvičení pásma historických obrazů Cesta revoluce, jehož produkce byla zakončena hromadným seskokem parašutistů.  Jako čestní řečníci kromě představitelů okresu vystoupili ministr vnitra Václav Nosek a sovětský velvyslanec Bogomolov.

Pomník byl, podobně jako v dalších českých městech, v první polovině 60. let ve vší tichosti odstraněn a dle zpráv pamětníků posloužil jako stavební materiál. Ponechán byl pouze sokl, který do r. 1989 sloužil jako podstavec pro plechové symoboly srpu a kladiva.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, 23 př. č. 1728 c, 10. 9. 1952.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně,  24 př. č. 1736, 11. 9. 1952.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně,  př. č. 3723 -3, 21.9. 1952.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, př. č. 3713 -1, 9.3. 1953.

Státní okresní archiv Jičín, fond: 1. střední škola chlapecká Jičín.

Státní okresní archiv Jičín, fond: Národní fronta – okresní výbor Jičín, karton č. 14, inv. č. 354.

Státní okresní archiv Jičín, fond: KSČ – okresní výbor Jičín, i. č. 247, záznam z 16. 9. 1952.

Státní okresní archiv Jičín, fond: KSČ – okresní výbor Jičín, i. č. 248, záznam z 23. 9. 1952.

Státní okresní archiv Jičín, fond: Městský národní výbor Jičín (neusp.), kniha zápisů z roku 1952, zápisy ze schůze pléna Místního národního výboru v Jičíně 14. 2. 1952 a 25. 9. 1952.

Státní okresní archiv Jičín, fond: Městský národní výbor Jičín, Kronika města Jičína 1950-1952.

Státní okresní archiv Jičín, fond: Střední průmyslová škola sochařská a kamenická a Střední odborné učiliště kamenické Hořice (neusp. část), dílenské knihy, hlavní kniha 3, 1926-1953.

Jitka Bílková, Karel Kazbunda a jeho rodné město Jičín, diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 2010.

Jana Hofmanová, Maturovali jsme v roce 1955, in: E. Bílková-V. Carda- J. K. Čeliš (eds.), Jičínské gymnázium 1624 - 1999. Almanach k 375. výročí zložení, Jičín 1999, 1954-1955.

Vilém Hofman-František Větrovský (eds.), Na vyhlídce vzpomínek. Rozpomínání studentů jičínského gymnázia 195-1955, Jičín 2016.

Jindřich Francek, Zmizelé Čechy - Jičín, Praha 2004.