Dílo stojí v zahradě vily, která sloužila v 70. letech 20. století jako ateliér zahradní architektury. Místní pracovníci oslovili Jana Šimka, aby dotvořil krajinný koncept mezi vilou a sousední šlechtitelskou stanicí. Krajská komise posuzující sádrový návrh sousoší vydala zamítavé stanovisko, které se týkalo technického provedení nakloněného díla. Ani po vyřešení praktických otázek ale dílo nemohlo být realizováno z důvodu, že by „mohlo být chápáno jako vstávání z hrobu“. Nakonec bylo prováděno neoficiálně, bez honoráře, na náklady samotného tvůrce.