|
Vstupní partie budovy vlakového nádraží ve Žďáru nad Sázavou je v přízemí doplněna dvěma protějškově komponovanými skleněnými mozaikami Život na mořském dně. Panely mají ležatě obdélný tvar. Na pozadí ve středních a světlých odstínech modré barvy jsou položeny kontrastující abstraktní obrazce. V levém obrazu využívají více geometricky členěné plochy s vertikálními liniemi a jednou horizontálou. Objevují se zde svěžejší barvy červených, žlutých či světle zelených útvarů. V pravé části mozaikové výzdoby geometrická struktura zcela schází a plocha pozadí je pročleněna organicky utvářenými prvky v převažující fialové barvě s černými doplňky.
Obě mozaiky jsou v pravých dolních rozích signované MATAL 1967, čímž poukazují na autora návrhu malíře Bohumíra Matala. Realizaci děl pro veřejný prostor se autor věnoval po celý tvůrčí život. Často spolupracoval se svým kolegou ze skupiny Brno 57 architektem Ivanem Rullerem, pro jehož brněnské sídliště Lesná navrhl cihlové dělící stěny. Na realizaci návrhů monumentálních prací osobně dohlížel, při keramických mozaikách spolupracoval se svou první ženou keramičkou Boženou Matalovou. O charakteru Matalovy monumentální tvorby po polovině 60. let vypovídá mříž pro internát učiliště Adast v Adamově, která zdobila stěnu jídelny v přízemí. Kovová struktura má černou barvu, na niž navazují barevné abstraktní obrazce. Podobnou pevnou strukturu černých linií vymezujících abstraktní barevné tvary na neurčitém modrém pozadí představují i dvě žďárské mozaiky.
|
