První celopanelový bytový dům v Československu (tzv. typ G 40, návrh architekti B. Kula, H. Adamec a K. Janů) byl postaven v roce 1953 ve Zlíně. Pětipodlažní budova o čtyřiceti bytech a dvou oboustranně průchozích vchodech z vnější strany nepůsobí jako panelový dům, mimo jiné také proto, že nese různé dekorativní prvky, na pozdějších prefabrikovaných panelových domech již nepoužívané. Spoje mezi panely kryjí pilastry, korunní římsa je plasticky vyvinutá a zvedá se nad ní atika doplněná vázami. Zachovanou částí dekoru budovy je výzdoba vchodových partií a portiků, kde se uplatnil specifický druh skleněné mozaiky s kameny kruhového tvaru. Dům je hlavními vstupy orientován k západu. Zde se v mírně vpadlých ležatě obdélných polích nad dveřmi objevují domovní znamení. První, který nese dataci 1953, zobrazuje červený úhelník, žluté kružidlo a šedou vodováhu. Druhé představuje na bílém pozadí zelenou větvičku s lipovými listy a květy svázanou červenou stuhou. Kromě těchto desek se mozaika uplatnila i na výzdobě vlysů portiků, kde kombinuje materiál červené a bílé barvy.
Domovní znamení z tzv. železnobrodské mozaiky navrhla sklářská výtvarnice Ludmila Zahradníková – Brychtová působící ve středisku Sklo v architektuře v n. p. Železnobrodské sklo. Se stejným materiálem domovních znamení se setkáváme jen výjimečně, o dva roky později se uplatnil na pražském sídlišti v Kobylisích a na konci 50. let 20. století i na bytových domech přímo v místě výroby mozaiky v Železném Brodě.
|