Od konce sedmdesátých let se v olomouckém Stavoprojektu intenzivně připravovala třetí velká etapa panelové výstavby na jihozápadě města, takzvaný okrsek F3. Paralelně s ní vznikalo také libreto jeho umělecké výzdoby, podle něhož mělo být financování výtvarných prvků rozděleno do několika let, tak, jak budou postupně dokončovány jednotlivé budovy a celky. Hluboký úpadek socialistického hospodářství však způsobil, že se výstavba zpožďovala a prodlužovala na celou dekádu.

Nesnáze provázely i vznik pískovcové skulptury „pro prostor mezi bytovými domy“ s názvem Letící (někdy také Cesta vesmírem) od Vojtěcha Adamce. Stavební povolení bylo sice vydáno už v roce 1981, ve skutečnosti však práce začaly až v roce 1983. Za tu dobu se ale zvýšila cena kamene natolik, že musel sochař uměleckou komisi požádat o souhlas se zmenšením výsledné skulptury z 350 cm na 240 cm délky. Vylomení kamene v pískovcovém lomu ve východočeském Podhorním Újezdě se tak provádělo nadvakrát.[1] Běžnou praxí přitom v té době bylo, že autor až do převzetí hotového díla veškeré náklady za materiál a kamenické práce hradil z vlastních peněz, a když se tyto náklady lišily od původního rozpočtu, musel je někdy dorovnávat z vlastního honoráře.

K realizaci oblíbeného olomouckého tématu „dobývání vesmíru“ tentokrát sochař kvůli zdravotním problémům přizval svého syna Vojtěcha, taktéž výtvarníka. Kolaudace práce, na níž se všechny těžkosti neblaze podepsaly, proběhla teprve 10. září 1985.

[1] MUO, fond Dílo, karton 5.