Sedící

Číslo záznamu	3712
Název	Sedící
Autor (autoři) díla	Karel Hořínek (1936–2021) (hlavní autor)

Celkový pohled na sochařský objekt (04/2016/VD)

kraj	okres	obec	kat. území
Olomoucký kraj	Olomouc	Olomouc	Olomouc-město

Ulice	čp. / č. o.
Polská	1193/ 10

Umístění	v exteriéru
Širší souvislosti umístění	na zatravněném prostranství v jihovýchodní části Smetanových sadů

Výška	140cm
Šířka	80cm
Hloubka	100cm
Další rozměry	Rozměry soklu: 15 cm výška x 80 cm šířka x 80 cm délka

Datace realizace

1963

Typ	socha / sousoší
Materiál	kámen mramor
Stav	poškozeno (ke dni 03.04.2016)
Popis poškození	prachové depozity (městská špína), vandalské značkování (graffiti), biologické znečištění ptačím trusem, drobné pravděpodobně dobové vysprávky
Dílo bylo restaurováno	ano

Text hesla
V roce 1963 vytváří teprve sedmadvacetiletý Karel Hořínek, syn olomouckého sochaře Vojtěcha Hořínka, jednu ze svých prvních autorských skulptur v kameni – Sedící.[1] O tři roky později jej oslovuje Krajská umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty, aby na objednávku Zahradnického podniku města Olomouce zhotovil její metr a půl vysokou variantu z bílého bulharského mramoru pro parčík na Kollárově náměstí.[2] Do vývoje však zasahuje koncernový podnik Sigma, jehož ředitelství se na toto náměstí v polovině 60. let přestěhovalo, a prosazuje na plánovaném místě fontánu. V roce 1969 je sem umístěna kašna od Ivana Theimera, Hořínkovo dílo nakonec směřuje do Smetanových sadů. V místě, jež v 60. letech bývalo srdcem výstavního areálu, se nachází dodnes. [1] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. [2] ZAO, fond Dílo, karton 14.

Text hesla

V roce 1963 vytváří teprve sedmadvacetiletý Karel Hořínek, syn olomouckého sochaře Vojtěcha Hořínka, jednu ze svých prvních autorských skulptur v kameni – Sedící.[1] O tři roky později jej oslovuje Krajská umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty, aby na objednávku Zahradnického podniku města Olomouce zhotovil její metr a půl vysokou variantu z bílého bulharského mramoru pro parčík na Kollárově náměstí.[2] Do vývoje však zasahuje koncernový podnik Sigma, jehož ředitelství se na toto náměstí v polovině 60. let přestěhovalo, a prosazuje na plánovaném místě fontánu. V roce 1969 je sem umístěna kašna od Ivana Theimera, Hořínkovo dílo nakonec směřuje do Smetanových sadů. V místě, jež v 60. letech bývalo srdcem výstavního areálu, se nachází dodnes.

[1] Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996.

[2] ZAO, fond Dílo, karton 14.

Prameny
Zemský archiv Opava, fond Dílo, karton 14.

Literatura
Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996. Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 132-133.

Literatura

Zdeněk Pospíšil, Karel Hořínek: plastiky (katalog výstavy), Olomouc 1996.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 132-133.

Fotodokumentace aktuálního stavu
Celkový pohled na sochařský objekt (10/2015/JJ) Ukázka biologického znečištění objektu (04/2016/VD) Vandalské značkování v zadní části objektu (04/2016/VD) Vandalské značkování v boční části objektu dokumentované již v březnu 2015 (04/2016/VD) Detail dobových vysprávek - tmelů (04/2016/VD)

Archivní fotodokumentace
Archiv Jiřího Fingera, 60.-70. léta 20. stol.

Zpracoval	Václav Dvořák, Jan Jeništa
Fotografoval	Václav Dvořák, Jan Jeništa