|
Jan Kavan se účastnil už první olomoucké Sochařské bilance v roce 1965 – tehdy vystavil mramorovou, bezmála metrovou sochu Sedící děvče (1963).[1] Na popud vedoucího oblastní galerie Jaromíra Lakosila byli někteří účastníci vyzváni, aby dodali sochařský objekt pro plánovanou stálou expozici sochařství pod širým nebem, jež měla být situována v prostoru Bezručových sadů. Mezi oslovenými byl i Jan Kavan, který do prosince 1965 dokončil v kameni sochu Podzim. I tato galerijní objednávka prošla uměleckou komisí Českého fondu výtvarných umění v Olomouci. Stojící dívku s hrozny vína v rukou ohodnotila jako „vynikající dílo“.[2]
V následujícím roce se na přehlídce sochařství v areálu Fakultní nemocnice tedy objevily obě jeho realizace v kameni – Sedící děvče a Podzim.[3] Více než dvoumetrová socha se dnes nachází ve Smetanových sadech nedaleko vstupu do palmového skleníku. Autor se tématu ročních období věnoval opakovaně – obdobné sochy Jaro a Podzim vytvořil také v roce 1968 pro Vojanovy sady v Praze, dnes se nacházejí v depozitáři Galerie hlavního města Prahy.
[1] Kol. autorů, Katalog Sochařská bilance 1955–1965, Olomouc 1965, s. 14.
[2] ZAO, fond Dílo, karton 14.
[3] Podle fotodokumentace uložené ve Vlastivědném muzeu Olomouc.
|
