zakázka na výtvarné dílo pro obchodní dům Prior v Orlové zadána již v říjnu 1976, a to sochaři Miloslavu Buřivalovi; další jednání (o změně umístění reliéfu) až z května 1984; ještě v březnu 1985 komise neschvaluje navržené výtvarné pojetí a v červnu již hovoří o ukončení Buřivalova autorství; architektonickou stránkou nového díla pověřen Josef Kiszka, přičemž subkomise měla vybrat dílo schopné realizace v ateliérech ostravských sochařů; z prací Miroslava Rybičky a Jana Gajdy v srpnu 1985 vybrala od každého po jednom díle (Děvčátko a Snění), z nichž komise zvolila Gajdův návrh, jenž měl být proveden z ušlechtilého světlého mramoru; opakované však upozorňovala na anatomické proporce návrhu, které měly být upraveny (měl omezit naturalistické pojetí ve prospěch sochařského pojednání); v září 1985 za spoluautora přivzat sochař Fiutowski, který měl dílo realizovat v mramoru; hotové dílo předběžně kolaudováno s připomínkami v prosinci 1985, avšak pro nepřipravenost stavby nemohlo být osazeno; osazené dílo v dubnu 1986 nejprve nezkolaudováno kvůli nedodržení připomínek a kolaudováno až v květnu

po stránce materiálové se objevují pochybnosti o vysekání sochy z mramoru; ačkoli v materiálech komise se hovoří o realizaci z mramoru (jugoslávský majlat) a rovněž katalog sochaře uvádí mramor, v soupisech realizací za roku 1985 se zmiňuje "umělý kámen"; Gajda byl v té době znám svými pracemi z umělého kamene (kamenná drť spojená epoxidem pryskyřice), které budí dojem kamenné plastiky a jsou v reálu těžko rozeznatelné; na základě dnešního stavu poškozených částí se přikláníme (po prohlídce restaurátorem) spíš k variantě, že jde o umělý mramor (mramorová drť + laminát)