|
Mrazírny Olomouc se v 80. letech rozhodly pro přesun výroby z Wolkerovy ulice do nového areálu v Chválkovicích, údajně ve své době největšího ve střední Evropě. Vznik mramorového objektu Vločka před vstupem do areálu dobře ilustruje přípravný a schvalovací proces u uměleckých děl tohoto typu na sklonku komunistické éry. Podle vlastních slov architekta a scénografa Vladimíra Heisera (v té době pracoval jako filmový architekt na Barrandově), jenž spolu s architektkou Vlastou Poláčkovou projektoval řešení vstupních prostor, byl nejprve osloven sochař, který přislíbil účast na realizaci. „Nakonec se úkolu zalekl, a investor vyzval mě k řešení i sochařské části, toho jsem se s radostí zúčastnil, vytvořil několik návrhů a představil výtvarné komisi, která tehdy měla poslední slovo k řešení. Všechny návrhy byly abstraktní. Předseda komise měl ,originální nápad‘, chtěl, abych rozšířil nabídku o něco realističtějšího, například sněhovou vločku. Tak jsem navrhl torzo sněhové vločky a investor i komise byli spokojeni. Chtěl jsem bílý mramor, ten jsem objednal kousek za Prahou v Dobřichovicích. Vytvořil jsem sádrový model nejspíš 1:5 a ten již zmínění sochaři vytesali k mé spokojenosti.“[1]
[1] Z e-mailové korespondence s autorem, 19. 9. 2016.
|
