18.027039341529587E
Podle syna Zdeňka Lukeše je autorem pouze Vladimír Kýn, ačkoli prameny uvádějí i jeho ženu Jaroslavu Lukešovou. Foltýn pomáhal realizovat dílo v kameni, architektonické začlenění měl na starosti architekt Vinš. Hotové dílo bylo předběžně kolaudováno subkomisí již na podzim 1976, osazeno však až v červnu následujícího roku.
Dochovaná objednávka Městského národního výboru v Bílovci uvádí, že město požaduje "umělecké ztvárnění hvězdy z mušličkového vápence s rudým epicentrem z hutnického skla, kterým ve spolupráci s arch. ing. Vinšem přispěli k dobré úrovni soutěže k 50. výročí vzniku KSČ a 650. výročí založení města Bílovce"; zároveň však připustila možnost přijít s novým samostatným řešením.
k dílu se také váže historka týkající se schvalování uměleckou komisí, kdy původní návrh tří truchlících postav se sklopenými hlavami komise odmítala s tím, že třetí postava musí mít hlavu vzhůru, což mělo naznačit vyhlížení "světlých zítřků". Opakované zmínky v zápisech z jednání komise o přeřešení třetí postavy to potvrzují, avšak v závěrečné fázi došlo k "přiblížení čelní plastiky k původnímu modelu".
- socha / sousoší
z veřejného prostoru NE
- kámen
- pískovec
Výška: 240cm
ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, složka dokumentace
Lucie Chromková, Smuteční síně v architektuře českých zemí v letech 1954 - 2017 (diplomní práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2018.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1976-1977, II. díl, Praha 1977, s. 268.
Eva Hejdová, Socha vzniká pro své prostředí, Československý architekt XXXI, 1985, č. 8, s. 8.
lš, Sochy v architektuře (Povídání se sochařem Vladimírem Kýnem), Umění a řemesla, 1989, č. 3, s. 61 - 64.
https://pamatkovykatalog.cz/smutecni-obradni-sin-22759070, vyhledáno 23. 5. 2025.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-moravskoslezsky-kraj-o..., vyhledáno 23. 5. 2025.

















