Reliéfy "Osvobozování Brna" na čestném pohřebišti Rudoarmějců

Číslo záznamu	1245
Název	Reliéfy "Osvobozování Brna" na čestném pohřebišti Rudoarmějců
Autor (autoři) díla	Miloš Axman (1926–1990) (hlavní autor) Miloš Pokorník (1932) (realizace) Zdeněk Denk (1921) (architekt) Jiří Mikšík (*1930) (architekt)
Investor	Technická a zahradní správa města Brna, Brno, Údolní 5

kraj	okres	obec	kat. území
Jihomoravský kraj	Brno-město	Brno	Štýřice

Ulice	čp. / č. o.
Vídeňská

Umístění	v exteriéru
Širší souvislosti umístění	Dva reliéfy se nachází na čelních stěnách betonových monumentů, které lemují volný prostor stoupající ke kolumbáriu.

Výška	410cm
Šířka	1250cm
Hloubka	600cm
Další rozměry	Uvedeny jsou rozměry pro levý betonový reliéf; pravý betonový reliéf: v. 400 cm, š. 1150 cm, h. 600 cm.

Datace realizace

1979 až 1984

Typ	architektonický objekt památník / pomník reliéf
Materiál	další anorganické materiály beton
Stav	dobrý (ke dni 15.11.2019)
Popis poškození	Kromě znečištění z ovzduší a napadaného listí se na velkých betonových reliéfech objevují drobná mechanická poškození.

Související objekty
Celkový model čestného pohřebiště Rudoarmějců Státní znaky ČSSR a SSSR pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Pylon s emblémem pěticípé hvězdy pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Kovaná brána u kolumbária a plot s pěti branami na čestném pohřebišti Rudoarmějců Dvě kruhové desky s textem pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Věčné ohně pro čestné pohřebiště Rudé armády Celkové řešení čestného pohřebiště Rudé armády

Související objekty

Text hesla
Návrh betonových monumentů vytvořil významný brněnský sochař Miloš Axman spolu s architekty Denkem a Mikšíkem. Je také autorem reliéfů, které velmi energickými linkami nořícími se do betonu popisují osvobozování Brna v roce 1945. Obrysy vojáků a vojenské techniky jsou značně schematizované, což podtrhuje dojem bitevní vřavy. Dřevěné matrice pro realizaci díla podle Axmanova návrhu vytvořil řezbář Miloš Pokorník. Mírně prohnuté betonové masivy jsou usazeny na nízkých podstavcích. Stejně jako pylon jejich povrch člení svislé kanelury a na vnějších stranách nesou kruhové nápisové desky od Miroslava Šimordy.

Text hesla

Návrh betonových monumentů vytvořil významný brněnský sochař Miloš Axman spolu s architekty Denkem a Mikšíkem. Je také autorem reliéfů, které velmi energickými linkami nořícími se do betonu popisují osvobozování Brna v roce 1945. Obrysy vojáků a vojenské techniky jsou značně schematizované, což podtrhuje dojem bitevní vřavy. Dřevěné matrice pro realizaci díla podle Axmanova návrhu vytvořil řezbář Miloš Pokorník.

Mírně prohnuté betonové masivy jsou usazeny na nízkých podstavcích. Stejně jako pylon jejich povrch člení svislé kanelury a na vnějších stranách nesou kruhové nápisové desky od Miroslava Šimordy.

Prameny
MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1978 - 79, inv. č. 51, 4. 12. 1978, 11. 12. 1978, 15. 1. 1979. MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979, inv. č. 52, 5. 2. 1979, 19. 2. 1979. 18. 6. 1979, 25. 6. 1979, 3. 9. 1979, 12. 11. 1979.

Prameny

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1978 - 79, inv. č. 51, 4. 12. 1978, 11. 12. 1978, 15. 1. 1979.

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979, inv. č. 52, 5. 2. 1979, 19. 2. 1979. 18. 6. 1979, 25. 6. 1979, 3. 9. 1979, 12. 11. 1979.

Literatura
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1984, Praha 1984, s. 17. Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1980, Praha 1980, s. 88. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. Milan Moráň, Fakulta architektury Brno, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 6, s. 74–77. https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=847, vyhledáno 25. 11. 2019. https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady, vyhledáno 20. 2. 2022. https://pamatkovykatalog.cz/cestne-pohrebiste-sovetskych-vojaku-15224907, vyhledáno 20. 2. 2022.

Literatura

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1984, Praha 1984, s. 17.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1980, Praha 1980, s. 88.

Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

Milan Moráň, Fakulta architektury Brno, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 6, s. 74–77.

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=847, vyhledáno 25. 11. 2019.

https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady, vyhledáno 20. 2. 2022.

https://pamatkovykatalog.cz/cestne-pohrebiste-sovetskych-vojaku-15224907, vyhledáno 20. 2. 2022.

Fotodokumentace aktuálního stavu
2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 2016 JK 11/2019 VŘ 11/2019 VŘ 11/2019 VŘ 11/2019 VŘ 11/2019 VŘ 11/2019 VŘ 2/2022 KK 2/2022 KK 2/2022 KK

Archivní fotodokumentace
Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

Zpracoval	Jana Kořínková, Vladislava Říhová, Klára Kořanová
Fotografoval	Jana Kořínková, Vladislava Říhová