Věčné ohně pro čestné pohřebiště Rudé armády

Číslo záznamu	4684
Název	Věčné ohně pro čestné pohřebiště Rudé armády
Autor (autoři) díla	Miloš Zvěřina (1928–1982) (hlavní autor) Zdeněk Navrátil (1931–1988) (architekt) Miroslav Šimorda (1923–2018) (hlavní autor) Zdeněk Denk (1921) (architekt) Jiří Mikšík (1930) (architekt)
Investor	Technická a zahradní správa města Brna, Brno

kraj	okres	obec	kat. území
Jihomoravský kraj	Brno-město	Brno	Štýřice

Ulice	čp. / č. o.
Vídeňská

Umístění	v exteriéru
Širší souvislosti umístění	Šest objektů se nachází ve dvou řadách vedle soklu se sochou vojáka od F. V. Foita.

Výška	48cm
Šířka	87cm
Další rozměry	87 cm je průměrem objektu. Plechové olemování otvoru je široké 25 cm.

Datace realizace

1979 až 1980

Typ	svítidlo / osvětlovací prvek
Materiál	kámen žula slitiny železa a neželezné kovy železo a slitiny
Stav	dobrý (ke dni 12.01.2022)
Popis poškození	Viditelné jsou stopy znečištění z ovzduší a listy napadané v prohlubních.

Související objekty
Celkový model čestného pohřebiště Rudoarmějců Kovaná brána u kolumbária a plot s pěti branami na čestném pohřebišti Rudoarmějců Státní znaky ČSSR a SSSR pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Pylon s emblémem pěticípé hvězdy pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Dvě kruhové desky s textem pro čestné pohřebiště Rudoarmějců Celkové řešení čestného pohřebiště Rudé armády Reliéfy "Osvobozování Brna" na čestném pohřebišti Rudoarmějců

Související objekty

Text hesla
V Přehledech prací jsou uváděni jako autoři věčných ohňů Miloš Zvěřina a Zdeněk Navrátil. Otázkou zůstává, co v roce 1979 navrhli? Zápisky ze zasedání Krajské umělecké komise opravdu zmiňují, že 26. března 1979 se řešily věčné ohně a bylo vyúčtováno Miloši Zvěřinovi 3 000 Kčs za autorství desek pro Z. Navrátila. Dále se ve více záznamech dozvídáme, že na věčných ohních pracuje Šimorda s architekty Denkem a Mikšíkem. První návrhy přitom komisi předložili už 26. března 1979.

Text hesla

V Přehledech prací jsou uváděni jako autoři věčných ohňů Miloš Zvěřina a Zdeněk Navrátil. Otázkou zůstává, co v roce 1979 navrhli? Zápisky ze zasedání Krajské umělecké komise opravdu zmiňují, že 26. března 1979 se řešily věčné ohně a bylo vyúčtováno Miloši Zvěřinovi 3 000 Kčs za autorství desek pro Z. Navrátila. Dále se ve více záznamech dozvídáme, že na věčných ohních pracuje Šimorda s architekty Denkem a Mikšíkem. První návrhy přitom komisi předložili už 26. března 1979.

Prameny
MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1978 - 79, inv. č. 51, 15. 1. 1979. MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979, inv. č. 52, 26. 3. 1979, 2. 4. 1979, 28. 5. 1979. MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979 - 80, inv. č. 54, 5. 5. 1980.

Prameny

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1978 - 79, inv. č. 51, 15. 1. 1979.

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979, inv. č. 52, 26. 3. 1979, 2. 4. 1979, 28. 5. 1979.

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979 - 80, inv. č. 54, 5. 5. 1980.

Literatura
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1979, Praha 1979, s. 112. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady, vyhledáno 20. 2. 2022. https://pamatkovykatalog.cz/cestne-pohrebiste-sovetskych-vojaku-15224907, vyhledáno 20. 2. 2022.

Literatura

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1979, Praha 1979, s. 112.

Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady, vyhledáno 20. 2. 2022.

https://pamatkovykatalog.cz/cestne-pohrebiste-sovetskych-vojaku-15224907, vyhledáno 20. 2. 2022.

Fotodokumentace aktuálního stavu
01/2022, KK 01/2022, KK 01/2022, KK 01/2022, KK 01/2022, KK 01/2022, KK 01/2022, KK

Archivní fotodokumentace
model (Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.) Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3. Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

Zpracoval	Anna Štulcová, Klára Kořanová
Fotografoval	Klára Kořanová