Reliéf "Dvojice"

Dílo bylo součástí výtvarného návrhu centrálního náměstí stavebního okrsku "0". Hlavní projektant celku Leslav Vlček spolu s hlavním architektem okrsku Milanem Brzákem v rámci výtvarné spolupráce do své koncepce náměstí z roku 1965 zapojili trojici sochařů a výtvarníků: Jaroslava Šebestu (výtvarné řešení dlažby a keramické zdi), Miroslava Vystrčila (vodní prvek - fontána) a Miloslava Chlupáče (reliéf bez bližší specifikace). Stavební program se nakonec vlivem změn a průtahů v dané lokalitě několikrát proměnil. Realizace umělecké výzdoby v první fázi byla nakonec navázána na výstavbu nového objektu distribuce - velkoprodejnu potravin Květen (hlavní architekt František Štráchal, projekt 1967). V rámci spolupráce výtvarníka s architektem bylo pokračováno v uměleckém dotváření tohoto objektu s dvojicí výtvarníků, tedy s Jaroslavem Šebestou a Miroslavem Vystrčilem (návrh na keramickou dělící stěnu, reliéfní betonovou stěnu, dekorativní pásy ze skleněné mozaiky, návrh na vlajkoslávu a návrh písma) s tím, že do fáze realizace v roce 1973 se dostala reliéfní betonová stěna od Jaroslava Šebesty a nápis se znakem Květen od Miroslava Vystrčila. V roce 1975 bylo díky dostavbě stavebního bloku č. 55 (okrskového kulturního střediska později známého jako Klubko 55) již možné dořešit i prostor uvažovaného náměstí stavebního okrsku "0". V rámci této druhé fáze uměleckého dotváření lokality vznikl reliéf Dvojice ze svařovaného měděného plechu od Miloslava Chlupáče, který v roce 1976 přímo doprovodil architekturu výše zmíněného okrskového kulturního střediska (stavebního bloku č. 55), přesněji jeho západní průčelí směřující do prostoru náměstí. V roce 1976 bylo dle návrhu Jaroslava Šebesty ještě zrealizováno výtvarné řešení dlažby v prostoru nově dokončeného okrskového náměstí.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1976, Praha 1976, s. 42.

Jan Kapusta, Chlupáč, Praha 2015, s. 207.

Václav Hradec, Kamenouhelné doly koncern Kladno, Kladno 1981, nestr. 

Jan Viktorin, Rekonstrukce prodejny v Kročehlavech. Architekt XXXIX, 1993, č. 18, s. 10.