Výzdoba sídliště Kohoutovice

Panelové sídliště vyprojektované Františkem Kočím a Jaroslavem Černým v roce 1970 téměř zcela zničilo původní zástavbu obce Kohoutovic. Nová výstavba je semknuta kolem hlavní dopravní tepny - Libušiny třídy, která tvoří neúplný prstenec kolem starší části městské čtvrti. Zajímavé řešení nicméně postrádá jednotné centrum.

Výstavba probíhala od roku 1972, s konečnou úpravou společných prostor a s realizací výzdoby se z větší části začalo až na počátku 80. let. Architekti sestavili výtvarný generel, který se odvíjel od apolitického tématu hudby. Schválený kdy??? Program zahrnoval busty významných hudebních osobností i sochy hudbou více či méně inspirované. Výtvarně dotvořeny byly všechny důležité veřejné budovy, především jsou to dvě školy - na ulici Chalabalova a Pavlovská. V Základní škole Chalabalova (realizováno už v 2. polovině 70. let) najdeme ve vestibulu kompozici s písmeny a čísly od Jiřího Hadlače a na nádvoří bustu významného dirigenta Zdeňka Chalabaly (od Františka Novotného). Stejný autor vytvořil bustu Bohuslava Martinů pro druhou jmenovanou školu. Její exteriér doplňuje kamenná kopie původně bronzové sochy Píseň země od Miloše Axmana. Originál se nachází ve vestibulu Nové scény Národního divadla. Na dohled od ní září bělostná plastika z litého betonu od Zdeňka Makovského, která svým motivem Mládí a stáří (známá též jako Slunce a člověk) citlivě odkazuje na domov s pečovatelskou službou, před kterým je situovaná.

V letech 1980 - 82 plánováno s umístěním Lišky Bystroušky do prostoru nerealizovaného objektu občanské vybavenosti, kde??? podle plánu v generelu?

U obchodního centra "A" na severovýchodě Kohoutovic se v těsné blízkosti nachází dvě kontrastní kovové sochy. Sluneční hodiny od Alfreda Habermanna s minimálním podstavcem působí díky kompaktním a přehledným tvarům dojmem neměnného času. Plná dynamiky je naopak Hudba z kosmu od Sylvy Lacinové - Jílkové, která se vznáší ve výšce několika metrů a ztělesňuje neustávající touhu lidstva dostat se až za hranice poznání.

Absenci náměstí suplují prostranství před nákupními centry a také prostor u zdravotního střediska. Vodní plochu zde dotváří socha Hudby opět od Sylvy Lacinové - Jílkové, která se původně nacházela uprostřed vydlážděného prostranství. Dalším autorem tvořícím pro Kohoutovice byl Ivan Blažek. Najdeme tu z jeho ruky jednak dekorativní mříže na zdravotním středisku a v podchodu u nákupního střediska, pak navrhl také kašnu z žuly a leštěného kovu pro otevřené atrium zdravotního střediska. Nejmladším dílem ze souboru jsou Rytmy od Jiřího Sobotky situované před internátem zdravotních sester na Stamicově ulici. Torza tří dívek nás vtahují do světa dospívání plného nadějí a nejistot, kde důležitou roli hraje i hudba.

Téměř veškerá výzdoba sídliště se soustředí na exteriéry. Výjimku tvoří interiéry restaurací. V restauraci Lipsko (dnes???) dřevěný obklad, kde Vítězslav Švalbach provedl plastický motiv se znakem města Lipska? Brna?. Dominantu sídliště, luxusní a odvážně navrženou restauraci Grand Prix na střeše třináctipodlažního domu ve Voříškově ulici dotvořila mozaika Václava Houfa, jaká? 

Výtvarný generel Kohoutovic počítal ještě s jednou, velmi známou brněnskou sochou. Hudební téma generelu si doslova říkalo o připomínku nejznámějšího skladatele spjatého s Brnem. Na Leoše Janáčka mělo být vzpomenuto skrze jeho známou operní hrdinku, lišku Bystroušku. Liška Bystrouška od Jiřího Marka byla původně určena pro Kohoutovice, realizoval ji v letech??? Zdeněk Řehořík. Nedostatek financí odsoudil tuto osobitou sochu, aby několik let čekala, než se pro ni našlo jiné místo k osazení, a to před budovou rektorátu VUT na Kounicově ulici.

Jana Kořínková, Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989) (dizertační práce), Vysoké učení technické v Brně, Brno 2017, s. 77 - 80.

Pavlína Lesová, Brněnská sídliště (diplom. práce), Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2011, s. 32 - 33.

https://www.bam.brno.cz/objekt/d173-sidliste-kohoutovice, vyhledáno 12. 4. 2023.